Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak neonacisti ke štěstí přišli

28. 02. 2008 16:00:00
Na začátku stála naprostá ignorace hodnot i faktů. Na konci je oficiálně povolená (nezakázaná) demonstrace neonacistů. Ne že by před tím náckové nedemonstrovali, to ano, jenže před tím se málokdy chtěli vydat na pochod okolo některé synagogy a na výročí zvěrstev, které nacisti během druhé světové války páchali na těch, které označili za své nepřátele, především na Židech, Romech, homosexuálech, zdravotně a mentálně postižených.

Vzepětí slušných lidí

Jistě si každý, kdo se o to alespoň trochu zajímá, pamatuje úžasné vzepětí slušných lidí loni v listopadu, když neonacisti chtěli pochodovat na výročí Říšského pogromu (tzv. Křišťálová noc) pražským židovským městem. Hlavní na celé věci nebylo to, že se lidé ze všech koutů společnosti "postavili za Židy", jak zní některé interpretace, i když i tento moment zde hraje svoji roli. Nacisti ohrožují nás všechny, nejen Židy, Romy (a další společenské menšiny) - ti zatím byli u různých totalitářů vždy na prvním místě, ale nikdy to neskončilo u nich. Hitlerem rozpoutaná válka má na svědomí desítky milionů lidí z celého světa. Co se týká našeho území: okupace, vraždy, které se eufemisticky nazývaly popravami, mučení, Lidice, Ležáky, úmysl nacistů vystěhovat Čechy v budoucnu kamsi na východ, všudypřítomný strach ... Nacisti (stejně jako komunisti) nejsou jen protidemokratičtí totalitáři, chtějí naši kulturu zcela proměnit. Jak říkali naši prarodiče, nic jim není svaté - ani hodnoty, k nimž jsme se euro-americkými dějinami ztěžka proklopýtali.

Odpor proti náckům: věc společná

Nejdůležitější tedy bylo pochopení mnoha lidí, včetně demokratických politiků v čele s prezidentem Václavem Klausem a představitelů křesťanských církví, že odpor proti neonacistům je věc společná, důležitá pro všechny demokraty. V projevech politiků, církevních hodnostářů i lidí přeživších nacistické vyhlazovací tábory zazníval v podstatě tentýž odkaz: Proti těm, kteří chtějí zničit demokracii, kteří upírají svobodu druhým, je třeba se rázně postavit vždy, kdy je to třeba. Žádné pseudoliberální plky, že i neonacisti mají právo demonstrovat kdykoli si zamanou, nezazněly od žádného z řečníků. Často právě naopak.

Stejná atmosféra vládla v Plzni 19. ledna, kdy náckové chtěli pochodovat okolo Velké synagogy na výročí prvních transportů Židů z tohoto města do nacistických koncentračních táborů. O zákaz jejich demonstrace se zasadil až plzeňský primátor Pavel Rödl, kterému za to patří velký dík, úcta a obdiv. Takto si představuji čin rozhodného státníka, který dbá na společné demokratické hodnoty.

Kdo jde neonacistům na ruku

Nikoli ovšem všichni jsou si těchto hodnot a nutnosti společného postupu vědomi, což je hlavní důvod, proč budou neonacisti v klidu Plzní pochodovat tuto sobotu, 1. března 2008. Hlavním viníkem v této věci je vedoucí odboru veřejných služeb Úřadu městského obvodu Plzeň 3 Radim Lisenko, který celou dobu tvrdil, že "ohlášení neobsahovalo žádné indicie, které by naznačovaly, že jde o akci pravicových extremistů. Nemáme zákonnou možnost, jak ji zakázat." Ve skutečnosti však Lisenko věděl již koncem loňského roku, kdy byla první neonacistická demonstrace ohlášena, co je její organizátor, Václav Bureš, zač.

  • Lisenko věděl, že Bureš patří k neonacistům.
  • Lisenko věděl, že neonacisti chtějí pochodovat okolo Velké synagogy.
  • Mohl si lehce, jedním telefonátem zjistit, že neonacisti chtějí pochodovat na bolestné výročí prvního transportu plzeňských Židů do nacistických koncentráků.

Tyto tři důvody společně již podle současného znění zákona o shromažďování stačí k zákazu takové demonstrace. Přesto nehnul prstem. Lisenkovo chování se ostatně po celou dobu jeví tak, jakoby se neonacistům snažil jít co nejvíc na ruku, nikoli plnit povinnosti úředníka demokratického státu. Akci nahlášenou na 1. březen například Židovskou obcí v Plzni, prostě zakázal - zločinci se podle něj nejspíš nacházejí právě na této straně. Záda Lisenkovi kryje jeho starosta (Plzně 3) Jiří Strobach. Ten dokonce svého času ostře vyjel proti svému stranickému kolegovi z ODS, primátorovi Rödlovi, za to, že si dovolil neonacistickou demonstraci zakázat.

Výsměch obětem holocaustu

Městský obvod Plzeň 3 a ryze formalistický postup soudů (o tom příště) nakonec tento výsměch nacistickým obětem holocaustu i těm, kdo nacistický masakr přežili, ruku v ruce umožnily. S demokracií a politickými svobodami (včetně práva na shromažďování) to nemá mnoho společného. Ten, kdo chce zjevně demokracii a svobodu zničit by neměl mít automatické právo dělat si, co se mu zlíbí. Svobodu nutně provází odpovědnost a ta, jak vidno, některým politikům, úřadům i soudům chybí. Právě kvůli tomu bude třeba nejspíš změnit zákony tak, aby se účastníci rozhodovacího procesu neměli příště na co vymlouvat.

Slušní a sebevědomí občané

Proti tomu se dá bránit jen tím, že slušní lidé si ono společné vzepětí nenechají vzít a budou i nadále jednat jako občané, kteří jsou si vědomi demokratických hodnot. V tomto duchu jsme společně s manželkou a s mluvčí Ligy proti antisemitismu Věrou Tydlitátovou rozesílali tento dopis:

Vážení,

v sobotu 1. 3. 2008 ve 14.00 hodin před Velkou synagogou v Plzni budou pochodovat neonacisti. Shromáždění nahlášené Židovskou obcí v Plzni ve stejný den a hodinu bylo přitom Úřadem městského obvodu Plzeň 3 a následně i soudem zakázáno. Poučeni historickými zkušenostmi protestujeme proti této neonacistické akci i proti tomu, že městské a státní instituce nejsou schopny ji zakázat. Přijdeme proto v daný čas (1. 3. 2008. ve 14.00 hodin) před plzeňskou Velkou synagogu číst jména nacistických obětí, stejně jako další občané. Akce nebude nikým oficiálně oznámená, svolávaná ani organizovaná. Každý tam bude sám za sebe a na svou vlastní odpovědnost. Zástupci policie i magistrátu města byli na tuto iniciativu upozorněni.

  • Věra Roubalová Kostlánová, terapeutka a supervizorka
  • Věra Tydlitátová, Centrum blízkovýchodních studií Západočeské univerzity v Plzni
  • František Kostlán, publicista




Vážené a milé, vážení a milí,
kdo se mnou chcete diskutovat doopravdy, k věci, neanonymně, slušně a bez urážek, napište mi, prosím, na e-mail:
kostlan@volny.cz
Děkuji

Autor: František Kostlán | čtvrtek 28.2.2008 16:00 | karma článku: 30.07 | přečteno: 4454x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Společnost

Karel Januška

Volme spravedlnost

Ministr spravedlnosti dává návrh Nejvyššímu správnímu soudu odvolat soudkyni. Důvodem je skutečnost, že soudkyně postupuje přesně podle litery Ústavy.

22.9.2017 v 4:17 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 52 | Diskuse

Jiří Turner

Byl rozsudek v kauze „hidžáb“ vynesen na základě společenské poptávky?

Myslím, že byl. Tedy ne verdikt jako takový, ten asi správně a pochopitelně potvrdil rozhodnutí soudu obvodního, ale odůvodnění soudce mělo pachuť čehosi, co by vůbec v soudní síni zaznít nemělo.

22.9.2017 v 0:19 | Karma článku: 5.61 | Přečteno: 228 | Diskuse

Karel Babica

Nejasná zpráva o konci Evropy aneb mých pár slov k rozhovoru francouzského pana profesora

Jsem si vědom jisté monotématičnosti svých blogů, jenže milý Říme, on Hannibal tentokrát už překonal tvé hradby. Proto mne tvá setrvalá pasivita přímo děsí.

21.9.2017 v 21:35 | Karma článku: 26.19 | Přečteno: 488 | Diskuse

Jaroslav Andrýsek

Nechte nám "Tuzemák", i kdyby byl karcinogenní!

Evropská komise nás zachraňuje. Když nepomohl zákaz používání názvu Rum, je třeba zakázat i tekutinu s názvem Tuzemák. Mohl by být karcinogenní. Chtějí nás zdravé a střízlivé. Presumpce neviny pro náš nebohý "rumíček" se nekoná.

21.9.2017 v 21:27 | Karma článku: 17.75 | Přečteno: 251 | Diskuse

Pavel Herman

Co nás (ne)učí o zemědělství na školách aneb moderní pěstování rýže ve Vietnamu

Nedávno jsem si přečetl článek ze stránek inkluzivní škola, kde se psalo ohledně zemědělství ve Vietnamu. Přesně tohle vystihuje slavný citát od G. B. Shawa: "Kdo to umí, ten to dělá. Kdo to neumí, ten to učí."

21.9.2017 v 21:15 | Karma článku: 10.15 | Přečteno: 200 | Diskuse
Počet článků 96 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3736
Nezávislý publicista, hudebník, spisovatel, spoluautor knihy Příchozí, o životě migrantů. Narodil se 1954 v Praze, kde i žije. Před listopadem 89 pracoval v dělnických profesích, poté hlavně jako novinář a publicista. Byl mj. šéfredaktorem Českého deníku, šéfredaktorem časopisu Parlament, komentátorem Lidových novin a ČRo Regina, televizním dramaturgem diskusních pořadů. Je členem několika občanských sdružení zabývajících se lidskými právy, menšinami a životem dětí v dětských domovech. =============================================== PRO NABÍDKU ČLÁNKŮ V BLOGU KLIKNĚTE, PROSÍM, NA MOU FOTOGRAFII, VISÍCÍ NAD TÍMTO SDĚLENÍM NAHOŘE. ===============================================

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Oblíbené články

Oblíbené knihy

Co právě poslouchám

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.