Kdo je Igor Blaževič, zakladatel fesitvalu Jeden svět
A dovolte mi, prosím, metaforu: Igor je osobností také proto, že jeho osud jakoby byl vystřižen z jednoho z oněch dokumentární filmů Jednoho světa. Ve zkratce řečeno: tápe, trpí, pochybuje, hledá, nalézá... a hlavně: předává dál, pomáhá, obdarovává. S Věrou Roubalovou jsme Igora podrobili neúprosnému křížovém výslechu - Věra byla "ten hodný" - a mimo jiné jsme zjistili následující:
Narodil se v roce 1963 v Trebině, v Bosně a Hercegovině. Ve třech či čtyřech letech se s rodinou přestěhoval do Sarajeva, kde také vychodil základní školu a gymnázium. Po střední škole absolvoval roční základní vojenskou službu v jugoslávské armádě. Poté se sice přihlásil na Sarajevskou univerzitu ke studiu filozofie a sociologie, ale namísto studia odjel na půl roku do německého Manheimu, "na zkušenou". Žil tehdy rozháraný "asociální život," stranou běžných životních vztahů.
Po studiu filozofie a srovnávací literatury v Záhřebu Igor hodně četl a snažil se něco napsat. Kdyby v Chorvatsku nezačala válka, věnoval by se pravděpodobně spisovatelství či novinařině. Na válku nebyl připraven, neuměl ji a vše, co k ní patří strávit. Když se válka přehoupla do Osjeku, kde Igor strávil jedny z nejkrásnějších chvil u svých prarodičů, váhal, zda má, či nemá vstoupit do chorvatské armády. Byl si vědom, že Miloševič je zločinec a jím prosazovaný srbský nacionalismus je v podstatě obdoba fašismu. Nedělal si však žádné iluze ani o režimu, který v Chorvatsku nastolil prezident Tudjman. Nakonec dal na radu své budoucí ženy Jasmíny: rozhodni se jak chceš, ale radši z Prahy, kde nebudeš pod vlivem chorvatských sdělovacích prostředků. Postupně došel k hlubokému přesvědčení: "Toto není moje válka". Přestěhoval se natrvalo do Prahy, kde se chtěl stáhnout do sebe, psát a dokončit své dva rozpracované romány. Mezi Prahou, Záhřebem a Sarajevem se pohyboval již mezi roky 1989 a 1991. V Praze tehdy studovala režii na FAMU Jasmína, v Sarajevu žili jeho rodiče a sestra Martina, která se později i se svým mužem Bojanem Šuhem také přestěhovala do Prahy.
Když začala válka v Bosně a Hercegovině vrátily se Igorovi pocity a myšlenky z doby jeho pobytu v Záhřebu. V tomto případě však pro něj nebyly obě strany špatné. Podle jeho nejhlubšího přesvědčení vina na této válce nebyla na straně Bosny. Doslova k tomu řekl: "V tu chvíli už jsem neměl žádný motiv dělat cokoli jiného, než se s tou válkou srovnat a něco s tím udělat." Válku v Bosně chápal nejen jako politické, ale i jako metafyzicky či teologicky pojaté zlo, jako kataklyzma lidskosti.
Rozhodl se hledat způsob, jak může na válku odpovědět, reagovat. Začal spolupracovat s několika organizacemi, byl v kontaktu například s Charitou či Červeným křížem. Od roku 1992 působil v mezinárodním sekretariátu Helsinského občanského shromáždění. Koncem tohoto roku navázal kontakt s Jaromírem Štětinou a Šimonem Pánkem, kteří tehdy působili v Nadaci Lidových novin. Zde začala i Igorova konkrétní humanitární činnost. Stal se spolupořadatelem akce Týden pro Bosnu a poté i humanitární akce SOS Sarajevo, z níž posléze vznikla organizace Člověk v tísni. Významnou měrou se podílel na propagaci jak Bosny a Hercegoviny, tak na nutnosti pomoci lidem trpícím válkou a etnickými čistkami. V roce 1994 Igor opustil Helsinské občanské shromáždění a začal pracovat v Člověku v tísni.
Kromě obleženého Sarajeva navštívil Igor během humanitárních misí například i Čečensko, Kambodžu, Barmu či Východní Timor. S Jaromírem Štětinou byl též v Hongkongu, kde v rámci agentury Epicentrum točili pro Českou televizi dokumenty o Jihovýchodní Asii a o přechodu Hongkongu pod čínskou správu. Během svého cestování po světě natočil či se podílel na natočení deseti dokumentárních snímků.Otázky z Asie (pětidílný dokumentární cyklus z jihovýchodní Asie, 1998), Město stínů (Turecko, 1999), Uprchlíci dvacetileté války (Írán, 2000), Malé sny ulice (Vietnam, 2001), který režírovala Jasmína Blažević, Jen 500 mrtvých (Východní Timor, 2002) a Barmští vězni (Barma, 2002). Během oněch čtyř pěti let angažování se v Bosně a dalších konfliktních koutech světa žil Igor - řečeno jeho slovy - intenzivní, obsesivní a vyčerpávající život, ale svým způsobem bez problémů. Je mu v tu dobu jasné co má dělat, kdo je dobrý a kdo je zlý, neztrácí pocit vzteku, ale ztrácí pocit frustrace: ví sice, že válku nezastaví, ale něco proti ní dělá a pomáhá potřebným.
Tato práce jej však změnila, už se nemohl vrátit ke svému individualismu. Ovlivněn válkou a utrpením lidí, s nímž se na svých cestách setkal, cítil silnou potřebu udělat něco proti lhostejnosti, s níž svět - instituce, politici i běžní lidé -často tomuto utrpení přihlíží. "Získané zkušenosti ve mně vytvořili jakousi jinou citlivost, která mě zavazuje naslouchat volání z pouště, které vypovídá o srovnatelném či ještě větším utrpení, než bylo to bosenské," doplňuje k tomu Igor. Praktické angažmá v konfliktních oblastech dodávalo Igorovi legitimitu a zároveň závazek se k tomuto tématu veřejně politicky vyjadřovat. Chápe to i jako nezbytnost pro práci, kterou dělá.
Ředitelem festivalu Jeden svět je Igor od roku 1999. Říká k tomu mimo jiné toto: "Tento festival upoutal pozornost mnoha diváků, především mladých lidí, k problematice lidských práv a dokázal vzbudit pocit spoluodpovědnosti za to, co se děje na druhém konci světa nebo za zdí sousedního bytu. Svým způsobem hrají dokumenty o lidských právech v dnešním světě zcela nezastupitelnou roli. Jsou jakýmsi oknem do jiných kultur, společností, do cizích problémů. V současném globalizovaném světě je velmi potřebné, abychom se naučili navzájem si rozumět a hovořit o skutečnosti, že se někde děje bezpráví." S tím lze jen souhlasit a není k tomu co dodat.Méně známé jsou další Igorovi aktivity, byl například členem poroty pátého ročníku českého gay a lesbického filmového festivalu Mezipatra, členem hodnotící komise ceny Via Bona, která oceňuje podnikatele i jednotlivé dárce podporující neziskové organizace. A byl také čestným hostem nanejvýš sympatické akce "Trikem proti komunismu". Je vidět, že Igor má o zlu a dobru skutečně jasnou představu. Sám se také podílí na udělování cen Homo Homini - tu Člověk v tísni uděluje lidem z celého světa, kteří přes častá nebezpečí a represe prosazují lidská práva.
Stejně jako další naši přátelé z bývalé Jugoslávie, z Čečenska, Afghánistánu, Ruska, Vietnamu, Turkmenistánu, Tibetu, Arménie, Číny, Kurdistánu, Indie, Kuby, Gruzie, Barmy, Běloruska, Angoly, Ukrajiny a dalších zemí je i Igor Blažević živoucím důkazem toho, že příchozí obohacují naši společnost něčím podstatným. Ve zkratce a bez patosu by se to dalo vyjádřit slovy: lidskost, vytrvalost, vzájemnost.
Tuto řeč (laudatio), kterou jsme vypracovali společně s mou ženou Věrou Roubalovou Kostlánovou, jsem přednesl u příležitosti udělení ceny Prix Irene Igorovi Blaževičovi coby člověku, který prostřednictvím prosazování lidských práv propojuje různé společenské skupiny. Tuto cenu do loňska každoročně udělovalo sdružení Tolerance a občanská společnost za nepřehlédnutelný podíl na vytváření občanské společnosti. Od letošního roku ji bude udělovat sdružení Prix Irene.
Foto: LUBOŠ KOTEK
Stránky festivalu dokumentárních filmů JEDEN SVĚT
Vážené a milé, vážení a milí,
kdo se mnou chcete diskutovat doopravdy, k věci, neanonymně, neútočně, slušně a bez urážek, napište mi, prosím, na e-mail:
kostlan@volny.cz Děkuji
František Kostlán
Manifest: Společně proti rasismu a neslušnosti
Dělat něco proti rasismu a neslušnosti pokládám za přirozené. A patří k tomu i různá prohlášení, k nimž se připojují občanská sdružení i jednotlivci. V poslední době se v tomto směru začínají více než dříve angažovat i lidé z menšin.
František Kostlán
ČSSD založila odnož Hamásu. Dohlížel na to tajemný muž s bradavicí
Úřad pro nápravu nesmyslů v politice oznamuje, že palestinská mise předsedy sněmovny Miloslava Vlčka z ČSSD se ve skutečnosti neodehrála, jak tvrdí. Jak řekl onen moudrý rabín na smrtelné posteli: "Všechno je jinak."
František Kostlán
Lehce zrůdný Václav Havel
Václav Havel dlouhodobě kritizuje ekonomickou filozofii růstu. A dlouhodobě se též staví proti podpoře automobilismu včetně výroby aut samých. Tentokrát to však se způsobem kritiky hodně přehnal.
František Kostlán
Přiznání blogera: Píšu jenom kvůli karmě
Vonehdá běžela ta blogerská debata vo karmě - jestli jako má ňákej smysl a ták. Já tedy musím říct, že já píšu jenom kvůli karmě. Nebejt toho, tak by mě to vůbec nebavilo. Život bez karmy je normálka otrava.
František Kostlán
Prezident Václav Klaus se zasadil o cenzuru
Česká televize opět předvedla, nakolik je poplatná politikům a jejich přáním (čti: nařízením). Z archivu pořadu 168 hodin stáhla záběry, na nichž se prezident Václav Klaus protahuje před odvysíláním novoročního projevu. (Info: iDNES.cz.)
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Po havárii na koloběžce skončil v řece, bezvládného muže museli oživovat
Bezvládného muže vytahovali krátce po čtvrteční půlnoci policisté z řeky Svitavy v brněnských...
V bytě mám cizího muže, volal majitel strážníky. Vetřelce našli v posteli s pivem
Neznámý návštěvník se ve čtvrtek odpoledne objevil muži v bytě na českobudějovickém sídlišti Máj....
Dostával jsem balíčky, ne peníze, řekl Bystroň ke kauze úplatků od Rusů
Poslanec Alternativy pro Německo (AfD) Petr Bystroň v kauze možných úplatků od proruské sítě řekl v...
Wau, skvělé, úžasné. Podvodníci imitují známé weby, falešné jsou i komentáře
Internetoví podvodníci zneužívají zavedené značky a snaží se tak z lidí vylákat peníze. Podvrhnuté...
Jak na rychlou a jednoduchou večeři s rýží?
Díky své všestrannosti se rýže LAGRIS už dlouho stávají nedílnou součástí mnoha pokrmů z celého světa. Bez ohledu na to, zda se používají k...
- Počet článků 96
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3819x
===============================================
PRO NABÍDKU ČLÁNKŮ V BLOGU KLIKNĚTE, PROSÍM, NA MOU FOTOGRAFII, VISÍCÍ NAD TÍMTO SDĚLENÍM NAHOŘE.
===============================================
Seznam rubrik
- Politika
- Rasismus, xenofobie
- Společnost
- Bourání mýtů
- Fejetony
- Média
- Eseje
- Vlastní tvorba
- Hovory
- Agentura J.P.P. - zpravodajstv
- Glosy
- Osobnosti
- Co mi udělalo radost
- Co mi NEudělalo radost
- Politony (politické fejetony)
- Jak si to pamatuji
- Úřad pro nápravu nesmyslů
Oblíbené blogy
- Zora Šimůnková
- Petr Musílek
- Patrik Banga
- Andrea Bartošová
- Anna Lešková
- Johana Poncarová
- Věra Tydlitátová
- Klára Tydlitátová
- Radek Bednařík
- Hana Farkašová
- Mirjam Tydlitátová
- Fuck the Comunism
- Makabrózní špeluňka
- Tady je ENimENovo
- Jan Horváth Döme
- Marek Tarnovský
- František Kostlán - Provokatérův zápisník
- Aisha Berrouche
Oblíbené stránky
- LIBRI PROHIBITI
- Konfederace politických vězňů
- Svět bez komunismu
- Totalita.cz
- Romea.cz
- Romové v ČR
- Zbyněk Tarant
- Věra V. Tydlitátová
- Mezera.org
- Liga proti antisemitismu
- Stanislav Vašina
Oblíbené články
- Co by bylo, kdyby...
- O [:rívajvlu:] lidových milic a tak vůbec…
- Radní Richter ví, co dělá (čili o zhovnařování)
- Trocha poezie nikoho nezabije
- Ruský medvěd řve, poděláme se?
- Lež má krásné nohy
- Chcete se seznámit? Založte si blog!
- Romano Drom (Romská cesta) IV – zavřete oči odcházím
- A ještě pořád bude někdo tvrdit, že to nejsou náckové?
- Sloupem černého ledu...
- Okny
- Lichocení lůze = selhání bloggera
- Cesta na Lunu - Stříbrná
Oblíbené knihy
Co právě poslouchám
- Huun Huur Tu
- Yasmin Levy
- Vengo Arrinconamela (z filmu Vengo režiséra Tonyho Gatlifa)
- Flamenco - Javier Conde
- Un Dos Tres Nada Mas (z filmu Exils režiséraTonyho Gatlifa)
- Z filmu Flamenco režiséra de Carlose Saury
- Stínový tanec z filmu Flamenco režiséra Carlose Saury
- Maria Vargas & Manuel De Mari - Fandango
- Paco Peña
- Paco de Lucia
- Dumbala La'ka & Le Chant De La Paix (z filmu Swing T. Gatlifa)
- Bengas