Proč je důležitá politická korektnost

5. 05. 2008 9:00:00
Zatímco v Německu se pozvolna mění atmosféra od odsouzení směrem k přijatelnosti neonacistů u relativně velké části střední a mladé generace, u nás je možnost dostat se do parlamentu pro neonacistické organizace zatím nereálná. Totéž se týká vyznavačů tradic českého fašismu a ulrakonzervatismu, kteří mají s neonacisty společný rasismus, xenofobii i antisemitismus. Podceňovat je však není namístě, co není dnes, mohlo by se z historického pohledu uskutečnit zanedlouho.

A není k tomu třeba nějaké nové hospodářské krize, jaká předcházela nástupu nacismu v minulém století. S měnící dobou se mění i předpoklady pro vznik různých nebezpečí. „Postmodernismus“ se vyznačuje relativizací, rozkladem hodnot a jejich nahrazováním ideologiemi, respektive návratem k ideologiím, které přes zjevné zlo, jež sebou nesou, jsou za jistých podmínek přijatelné i pro majoritní část společnosti. Zejména pokud se násilí a represe režimu nedotýkají v prvním vlně majority, jak se to stalo i v Německu po nástupu nacismu. Lion Feuchtwanger ve svém románu Oppermannové popisuje poměrně rychlou změnu atmosféry s nástupem Adolfa Hitlera k moci. Ve zkratce řečeno: Ještě v momentě, kdy byl jmenovám kancléřem, měla naprostá většina Němců k Hitlerovi jen výrazy pohrdání, během roku dvou se naučili mlčet, papouškovat führerovy nesmysly a podporovat jeho „politiku“.

Riziko, dané našimi možnostmi
„Měli bychom mít jasno v tom, že skutečnou novotou 20. století byl totalitní stát a Osvětim. Osvětim je možno vysvětlovat také běžnými, archaickými pojmy antisemitismu. Musíme pochopit, že tady neexistuje jasná organická souvislost. Naše doba není věkem antisemitismu, ale věkem Osvětimi. A antisemita dneška se už neobrací proti Židům, ale chce Osvětim, holocaust... Není lehké být konfrontován s brutálním faktem, že ten nejhlubší bod existence, na nějž člověk v minulém století klesl, není jen skličujícím příběhem jedné či dvou generací, ale že představuje zkušenostní normu, která zahrnuje za určitých okolností i naši vlastní možnost,“ upozorňuje spisovatel Imre Kertész, který ve svých patnácti letech prošel buchenwaldským a osvětimským nacistickým koncentračním táborem (Čekání na hodinu pravdy, Respekt 25, 2007).
Dodejme, že Kertészova myšlenka je univerzální: týká se všech, kteří prošli genocidou páchanou nacisty, v našem kontextu vedle Židů především Romů, tělesně a duševně postižených, homosexuálů. A samozřejmě i těch, kteří by se nacistickou obětí stali v ještě větším měřítku, než tomu bylo, nebýt porážky nacistů - včetně Čechů. Krom jiného zejména Lidice a Ležáky jsou jasnou zprávou, co pro nás nacisti chystali. Adekvátně k tomu tedy dnes nejde „jen“ o antisemity, ale i o neonacisty vůbec, vyznavače tradic českého fašismu a další vypjaté nacionalisty (šovinisty), o rasisty, xenofoby, ale i o příznivce dalších totalitních násilnických ideologií jako je komunismus a jeho různé odnože.
Riziko přijímání zhoubných ideologií jako legitimního způsobu prosazování věcí se bezprostředně týká nás všech. Jakýkoli posun v kolektivním vědomí směrem k této možnosti by proto měl být varovně vztyčeným prstem. A zdá se, že onen varovný prst by měl s tím vztyčováním začít: společenská atmosféra v České republice se, v tomto smyslu, nenápadně mění k horšímu.

Svěrací kazajkou je politická nekorektnost
Hlavním nebezpečím v České republice je xenofobní, rasistická a antisemitská latence, kterou vypouštějí na povrch konkrétní mechanismy. V této fázi jde o počínání některých politiků, státních úředníků, intelektuálů a psavců včetně blogerů, které uvolňuje silné negativní emoce a legitimizuje postoje a výroky, které – vzhledem ke genocidě, prováděné nacisty i komunisty – dříve říkat a přijímat jako běžné a „normální“ bylo naprosto nepřijatelné. Tím se i rozšiřuje prostor pro přímé hlasatele totalitních ideologií.
Vzpomeňme třeba souhlas části českých občanů s výrokem místopředsedy vlády Jiřího Čunka, který čtenáři deníku Blesk odpověděl na dotaz, zda se „budou dotovat i ostatní lidé jako Romové,“ toto: „To se budete muset jet někam opálit, začít dělat s rodinou binec, na náměstí dělat ohně a potom se vás teprve někteří politici zastanou a řeknou - on je chudák.“
Na Čunka kvůli tomu podalo trestní oznámení dvacet romských organizací a 150 jednotlivců, včetně lidí z nevládních organizací. Hlasitá část společnosti ovšem s vicepremiérem souhlasila, někteří proto, že jsou přímo rasisti, jiní si neuvědomují či nepřipouštějí, že Čunkův výrok je rasistický (jiný než rasistický ani být nemůže, protože paušálně zahrnuje všechny Romy a to na základě barvy jejich kůže). I někteří z jinak seriozních intelektuálů a publicistů, kteří mají potřebu se z nějakých důvodů Čunka zastat či jsou „konzervativně“ zaměření, dnes – ruku v ruce s různými xenofoby a rasisty - útočí na politickou korektnost jako na škůdce, který brání otevřenému projednávání romských a podobných problémů (čímž mají většinou na mysli hlavně problémy s Romy, jako by problémy s bílými Čechy vůči Romům i obecně vzato neexistovaly).
Politická korektnost ovšem není pokrytecká a ničemu takovému nebrání. Jakýkoli problém lze v jejím rámci výstižně a zároveň bez výroků, které někoho urážejí či se jej dotýkají, pojmenovat i řešit. Politická korektnost ovšem brání právě onomu náhlému posunu nálady ve společnosti, kdy je najednou přijatelné veřejně říkat rasistická (viz i Čunek), xenofobní, antisemitská a podobná hesla, aniž by se jako taková brala a byla pojmenována pravým jménem. Věcnému projednání takových problémů tedy naopak zjevně brání politická nekorektnost – namísto věcného projednávání přináší emocionálně vypjaté situace a tím i posun nálady ve společnosti proti menšinám a zastáncům lidských práv.

Vrchní blábolisti
Podle kohoutů na smetišti politické nekorektnosti je každý, kdo s nimi nesouhlasí, zastáncem multikulturalismu (pozor: nadávka), kdo je schopen vidět nebezpečí neonacismu a rasismu, kdo se zastává menšin, je předem ocejchován jako nepřítel, jako někdo, na jehož názory není třeba brát zřetel. Přitom jednou z našich základních hodnot je, že demokracie není jen pouhou „vládou většiny,“ ale že zároveň přihlíží k názorům a potřebám menšin. Myslím, že Američané dobře věděli, proč v sedmdesátých letech 20. století začali pomalu s prosazováním politické korektnosti, bez ní by již platné „antidiskriminační zákony“ uváděli do praxe mnohem déle a obtížněji. Nebo že kanadská pravicová vláda svého času dobře věděla, proč jako první na světě prosazovala vizi multikulturalismu.

Ráj rasistů: internetové „diskuse“
Mediální důsledky, provázející onu změnu atmosféry, jsou taktéž zjevné. Pro ilustraci si stačí projít internetové „diskuse“ k článkům o příchozích (cizincích), Romech, Židech apod. Tento prostor je, samozřejmě anonymně (tedy zbaběle), doslova zavalen nenávistnými a záštiplnými rasistickými žvásty. Například bývalá poslankyně Monika Mihaličková zrušila svůj blog na Aktuálně.cz kvůli obrovskému přílivu těch nejodpornějších rasistických komentářů pod jejím prvním příspěvkem. Server iDNES.cz často ruší celou diskusi pod článkem s tímto odůvodněním: „Omlouváme se všem slušným čtenářům za to, že jsme zrušili diskusi pod článkem. Někteří jiní ji bohužel zneužívali k opakovaným rasistickým a vulgárním výpadům, které už nešlo mazat jednotlivě.“
Vztaženo k veřejnému působení Jiřího Čunka a jeho roli ve zmíněné změně atmosféry, mnozí z těchto „diskutujících“ rasistů se hlásí k Čunkovi a vyslovují mu podporu. Například na webu Národního odporu (nejmilitantnější neonacistická organizace v ČR) se v té době psalo toto: „Naši ukřičení spoluobčané chtějí podat trestní oznámení na již snad světoznámého „buřiče“ Jiřího Čunka, jež jim nesmírně ubližuje svými výroky, které věrně opisují to, co si myslí a ví většina národa...“. Pozadu nezůstala ani smutně proslulá, primitivistická Národní strana: „Pominu-li, že Čunek vyjádřil skutkovou podstatu dotační politiky našich vlád, tedy realisticky zhodnotil oficiální přístup ČR k nepřizpůsobivým menšinám, musím s ním plně souhlasit.“
V deníku Aktuálně.cz, pod článkem nazvaném „Romové vyhlásili válku. Čunkovi“ se pod vláknem Černý mor píše toto:


Černý mor chce zaútočit
na ministra rozvoje
vakcínu mu poskytneme
půjdem za něj do boje


Vakcína je kombinací
kříže,cti a řetězu
konečně se dočká škodná
výchovného nářezu


Obohatí bílou frontu
tajný český Ku-klux-klan
na své první premiéře
chopí se tam snědých tlam


Cikáni chtěj zaútočit
na ministra rozvoje
když je prací postrašíme
rozprchnou se bez boje



Nedáme tě Jirko Čunku
v každé volbě máš náš hlas
Bursík ani Topolánek
nesmí tobě zkřivit vlas



Pod vláknem: V jednom měl AH pravdu!:
- V jedné věci souhlasím s Adolfem, co se cigánů týče, myslel to s námi dobře. Teď se to kua množí jak plevel a okradených, zmlácených apod. čechů nehorázně přibívá. Tohle svinstvo by se mělo střílet hned po narození!!! ̈
- Áda to teda s námi vubec dobře nemyslel ,ale prostředky volil velmi efektivně to se mu musí nechat.


Pod vláknem: VYHLAŠME TAKY VÁLKU! NEPŘIZPŮSOBIVÝM!!!!!!
- Kdyby platilo, kdo nepracuje a nejí, vznikl by velký ekologický problém. Kam by jsi chtěl zahrabat skoro půl milionu hladem chcíplých cikánů??!!
- Nebojte - čas pomsty příjde ... :)
Podobných výroků, i přímo vyzývajících k násilí, které Aktuálně.cz pokládá za součást „svobodné diskuse“ (???) je – samozřejmě nikoli jen pod tímto článkem a nikoli jen na tomto serveru – mnoho.
Je málo platné, že se Čunek následně od této a další podpory ze strany extremistů distancoval. Za prvé jejich podpora je důsledkem jeho politiky a vyjádření z ní plynoucí, za druhé tito extremisté jen opakují, co sám Čunek při svém primitivním populismu hlásá.

Co je blábolení
Konzervativní polský filozof a politolog Józef Maria Bocheński ve své knize „Slovník filozofických pověr“ definuje blábol / blábolení takto: „Lidské mluvení, které postrádá smysl. Samo blábolení není pověra, tou je až přesvědčení, že lze prostřednictvím blábolu předat informaci o objektivních věcech...“
A přesně tuhle hru s námi bojovníci proti politické korektnosti hrají. Nejde jim vůbec o politickou korektnost, ale o útok na obyčejnou lidskou slušnost, konkrétně o to, aby se ideje a výroky ve slušné společnosti nepřijatelné staly přijatelnou normou, aby se jejich názory a domněnky konečně staly oficiální pravdou, samozřejmě jedinou a nenahraditelnou (ostatně, svůj světový názor vydávali za nezpochybnitelnou pravdu už předchůdci dnešních bojovníků proti politické korektnosti z řad různých totalitář, takže nejde o nic nového). Spoléhají se přitom zřejmě na to, že lidé si nedokážou spočítat ani jednoduchou rovnici o všech známých.

Obrana proti tomuto neblahému trendu je jediná: vytvářet dál otevřenou občanskou společnost, pokračovat v propojování občanských iniciativ proti zjevným blábolům některých státních úředníků a některých politiků, jednoznačně kritizovat činnost a výroky intelektuálů, publicictů a dalších psavců včetně primitivů z řad blogerů, vedoucích ke zhoršování společenské atmosféry, a nebát se neustále oněm různorodým hlupákům, rasistům nebo xenofobům sdělovat jasný vzkaz:
NEPATŘÍTE MEZI SLUŠNÉ LIDI!

Autor: František Kostlán | pondělí 5.5.2008 9:00 | karma článku: 18.74 | přečteno: 2099x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Společnost

Veronika Valíková Šubová

Takže Velký pátek

Čtu radostné ódy na Velký pátek a trochu mi trnou zuby. Tedy stručně: na Velký pátek předhodila jedna náboženská parta vrchnosti nepohodlného proroka inovující party a okupační mocnost ho na nátlak jeho souvěrců nechala popravit.

29.3.2024 v 11:16 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 20 |

Rudolf Pekař

Velikonoce nebo svátky jara a tolerance?

Připomínka jara nám přináší příjemné počasí, kvetoucí zahrady a zároveň i změnu názvu Velikonoc na Jarní svátky či Svátky jara. Jaký to má důvod?

29.3.2024 v 10:56 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 13 | Diskuse

Vlastík Fürst

Velkopáteční zastavení může prospět i ateistům

Velký pátek není v naší zemi svátkem moc dlouho. Volný den máme až od roku 2016. Otázkou je, jak s tímto volnem naložíme. Můžeme vyrazit na nákupy či za zábavou, nebo je možné se rozhodnout, že ho budeme „slavit“.

29.3.2024 v 9:05 | Karma článku: 7.47 | Přečteno: 87 | Diskuse

Karel Trčálek

Fialova vláda by měla zvážit nařízení, kterým bude stanoveno, že se v Česku už žije líp!

ANO, bude líp! Pan premiér se opakovaně vyjádřil, že díky vládě se občanům žije už jen lépe a že téměř vše bylo vyřešeno. Tuto skutečnost je však nutné vtělit do vládního nařízení, neboť je smutné, že ne všichni občané to chápou

29.3.2024 v 8:16 | Karma článku: 15.72 | Přečteno: 166 | Diskuse

Filip Vracovský

Česko jako země plná ateistů a agnostiků přesto žije z křestanských tradic a k Rusku

nebo Ukrajině má poměrně blízko. Těžko však může chápat Blízký východ . Než se v další sérii blogů vrátím do kuchyně dovolte ještě jednu úvahu laika....

29.3.2024 v 7:49 | Karma článku: 6.39 | Přečteno: 139 |
Počet článků 96 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3819
Nezávislý publicista, hudebník, spisovatel, spoluautor knihy Příchozí, o životě migrantů. Narodil se 1954 v Praze, kde i žije. Před listopadem 89 pracoval v dělnických profesích, poté hlavně jako novinář a publicista. Byl mj. šéfredaktorem Českého deníku, šéfredaktorem časopisu Parlament, komentátorem Lidových novin a ČRo Regina, televizním dramaturgem diskusních pořadů. Je členem několika občanských sdružení zabývajících se lidskými právy, menšinami a životem dětí v dětských domovech. =============================================== PRO NABÍDKU ČLÁNKŮ V BLOGU KLIKNĚTE, PROSÍM, NA MOU FOTOGRAFII, VISÍCÍ NAD TÍMTO SDĚLENÍM NAHOŘE. ===============================================

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Oblíbené články

Oblíbené knihy

Co právě poslouchám

více

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...