Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Karel Havlíček Borovský žije! Prozradil to Elvis Presley

29. 07. 2008 8:01:00
Přináším ukázky z mé letošní korespondence s Karlem Havlíčem Borovským! E-mail na něj mi dal Elvis Presley, kterého jsem nedávno potkal v Gracelandu. A co je ještě neuvěřitelnější: Havlíček je stále neuvěřitelně aktuální. Bacha na něj!

Kolegyně blogerka Věra Tydlitátová se nám ve svém dnešním článku Karel Havlíček Borovský a nacionální kýč snaží marně namluvit, že Havlíček zemřel, a že - podržte se, prosím - uplynulo 152 let od jeho úmrtí. Proti této dezinformaci protestujeme a uvádíme vše na pravou míru. (Ve svých dalších tvrzeních má ovšem Věra Tydlitátová pravdu.)

"Potkal jsem ho minulý měsíc u Pacifiku, stál na pláži a plival do moře. Ahoj Karle, co děláš, ptal jsem se jej. Ále, odpověděl mi otráveně, přestěhoval jsem se do Bruselu, a můžu ti říct jen jedno: že já hlupák nezůstal v Brixenu. Havlíček hodně sešel, ale pořád má jiskru v oku. Pošlu ti mejlem jeho fotku, skvěle se mi povedla," sdělil mi Elvis mezi čtyřma očima a dodal: "Karel teď hraje na piano v jednou zapadlým, začouzeným bruselským báru Epigramiada. Chceš na něj mejl?"

Jasně, že jsem chtěl, nač chodit kolem horké kaše. A samozřejmě, že jsem se s panem Borovským spojil. A jistěže mi pan Havlíček odepsal.

Karel Havlíček na fotce Elvise Presleyho

Ale začněme pěkně od začátku. Jak bard Jaroslav Hutka zpívá, byl čas, kdy Karel Havlíček (jakož i později Václav Havlíček) pod vrchostenskou knutou nucen byl rozjímat nad právními aspekty vlastního konání spočívajícího v odporu vůči blbosti lidské, které nazýváno bylo satirou. To se nezměnilo, i dnes takové ironizující veršování nazýváme stejně.

Mají tě v ohrádce, za mříž tě vsadili

andělé z Brixenu, co vzývaj' násilí,

pohádka pro děti, loutkové divadlo,

tahají za nitky, nevyjdou na světlo.

A podle litery "paragraf - šavle"

teď dumej o právu, Havlíčku, Havle,

a podle litery "paragraf - šavle"

teď dumej o právu, Havlíčku, Havle!

Pan Borovský, s nímž jsme si vyměnili něco e-mailů, mi o Hutkově písní napsal: "Výstižné, to mohl napsat jen člověk, který šel v mých stopách a nepostrádal mých zkušeností." A skutečně, písničkář Hutka, stejně jako i umělci další, pobýval ve vyhnanství též drahnou dobu. Pronásledovatelem jeho byl též Alexander, nikoli ovšem rakouský vrchnosta Bach, jalo u Havlíčka, ale prostě jen Alexander, zvaný v odborných kruzích hommo sovieticus. Jiný exulant, básník a písničkář Karel Kryl, hovoří o něm jako o Azbukovi, další vyhnanci jej rovnou poprávu označují za bolševického pohůnka.

"Vážený pane... Jak vás mám vlastně oslovovat? Pane Borovský? Pane Havlíčku?" - byla má první otázka. A první Havlíčkova odpověď: "Říkej mi Karle, Frantíííšku!"

  • Proč ses, Karle, přestěhoval do Bruselu?
  • "Nějak mi ten Brixen nedělal dobře na nervy. Ale tady to také není žádný med, slýchám tu ze všech stran strarou známou modlitbu byrokratů:
  • V hlavě slámu, v srdci kámen
  • dejž nám Bože! - "Staň se! Amen!"

  • Že bys byl euroskeptikem?
  • Naopak. Vždy jsem razil spolupráci:
  • Pomodli se, Čechu,
  • k svatému Vojtěchu,
  • by tě vzaly samostatné
  • národy do cechu.

  • Sleduješ dění ve staré vlasti?
  • Samozřejmě, bez toho bych nemohl být. Živím se sice hrou na piano, epigramy už nejsou tolik populární, ale vztah k mé vlasti si zachovávám stále vřelý.

  • Co říkáš poměrům u nás? Je to ten národ, ta společnost, kterou bys rád viděl?
  • Frantíšku, je to prostě ten samý národ i ta samá společnost, kterou jsem vždy kritizoval i měl rád. Se všemi nešvary i švary. Politici se ve své zaslepenosti starají o vlastní břuch, mnozí jim lozí kamsi... přitom: není jim rovno, maj z toho hovno. Jako třeba tahle justiční mafie okolo případu onoho nenažrance dříve adresou ve vsetínském chlívku. Ti soudci, státní zástupci a ouřadové napřed posloužili politikům a pak si to za ně, alespoň mediálně, i odnesli. Nejen takovým lidem už delší dobu vzkazuji:
  • Nechoď, Vašku, s pány na led,
  • mnohý příklad máme,
  • že pán sklouzne a sedlák si
  • za něj nohu zláme.
  • Oblíbená fráze zní: "Že prý vládnoucí z vyššího stanoviska svého lépe posoudit mohou potřeby země než jiní" Totiž vlastně: že žádný tomu nerozumí jako oni. Ale co je toto vyšší stanovisko? Postav osla třeba ba věž, a bude odtamtud z tohoto vyššího stanoviska ještě méně viděti, než když po ulici chodil.

  • Co bys tedy vzkázal dnešním představitelům vlády a opozice?
  • Topolánkovi:
  • Pokavad se z Čechů kacířství nesmeklo,
  • měli v Čechách nebe a po smrti peklo;
  • co nám Topolánku, osud poslal tebe,
  • máme v Čechách peklo a po smrti nebe.

  • Ovšem jeho snahu o reformy musím ocenit:
  • Na kříž reformátora! - Bar Epigramiada, kde je Havlíček pianistou
  • byla metoda stará.
  • Nyní svět pověsí spíš
  • na reformátora kříž.

  • Paroubkovi
  • Chlubíváš se, a sic podle práva,
  • že jsi všech straníků hlava:
  • jenom to se přymysliti sluší -
  • jaké musí mít ta hlava uši
  • Také tobě, Paroubku, radu dám:
  • nemluv před lidmi o sobě sám.
  • Neboť jest to proti zdvořilosti
  • mluvit o neřádu v společnosti.

  • Je mi ovšem divná i ona snaha změnit třeba i českou ústavu, jen aby mohla být platná Lisabonská smlouva, což je jen již dříve neschválená ostřižená ústava Evropské unie. Často strojí v bibli: ostříhej zákony! Co si bezpochyby advokáti vzali za heslo, a tak když je třeba, ostřihují je a ostřihují. Lidi, jak je vidět, se nechají - až na výjimky - pořád ohlupovat. Nechat schvalovat cosi dokola tak dlouho, dokud to nebude všemi lidmi přijato, nemá s demokracií nic společného. A měnit ústavu kvůli něčemu pro lidi tak bezcennému, není moudré.
  • Mně se, mně se, mně se,
  • mně se všecko zdá,
  • že pan Švarcenberk
  • o ústavu hrá;
  • mně se, mně se, mně se,
  • mně se všecko zdá,
  • že o konštituci hrá...
  • ... Škoda je těch časů,
  • když jsme povstali,
  • když jsme konštituci
  • ve snu dostali;
  • škoda je těch časů,
  • když jsme povstali,
  • že jsme my vás neznali:
  • měli jsme vás znát,
  • na fůru vás dát,
  • za hranice vyjet,
  • tam vás vysypat!

  • To je trochu drsné, vždyť ten dnešní pan Švarcenberk patří naopak mezi politiky, kterých je za co si vážit.
  • No jo, to máš pravdu, Frantíšku, ale mě to takhle prostě skočilo do pera, no. Kdyby pan Švarcenberk s tou Evropou nebláznil právě tímto způsobem, tak by mi to do pera neskočilo. Abych tě uklidnil, z následující kritiky, určené českým politikům, jej vyjímám:
  • Na dar ducha nic nedbejte,
  • hodně díla nadělejte.
  • Pak po smrti na vše lehce
  • orgán ňáký najdou v lebce

  • No, to není příliš originální.
  • A proč by to mělo být za každou cenu orginální?
  • Není nad původnost,
  • každý po ní touží,
  • lidé chodí přes most,
  • to já půjdu louží.

  • Byls vždy velkým kritikem církve. I to přetrvává?
  • Nu ano.. bodejť ne. Vzpomeň si třeba když církev dostala na pár měsíců svatovítskou katedrálu do správy, ihned se začala chovat jako mockrát v minulosti: zavedla poplatky za vstup do toho kostela. To by je Kristus pán hnal svinským krokem.
  • Bůh náš Otec, pro chování
  • deset nám dal přikázání,
  • ale církev, naše Máť,
  • zkrátila je v jedno: Plať!

  • Stále tedy nejsi věřící?
  • Ateistou buď, toť víra jistá,
  • pánbůh sám je také ateista.
  • Ctím a podporuji všechno dobré, nenávidím a pronásleduju všechno darebné: to je moje víra.

  • Často jsi bojoval i s hloupostí hurá slovanství a rusofilství a salónního vlatenectví. Sleduješ to i dnes?
  • No samozřejmě. Jsou to právě tito lidé, kteří svým konáním zesměšňují skutečné vlastenectví.
  • Rusofilům a salónním vlastencům vzkazuji:
  • Kdo na hrobech praotců slavných
  • kalamajku tancuješ
  • a ve čtyřech slovanských hlavních
  • nářečích brebencuješ;
  • kdo piješ kvas a slivovici
  • a chodíš v kozácké čepici:
  • tys bratr náš, tys bratr náš,
  • věř nadělí ti Mikuláš
  • Kdo párky vlastenecké příkrýváš
  • svadební ódou v posteli
  • a velké iliády zpíváš
  • ke cti Žižkově košili;
  • kdo k naší milé české vlasti vždy přirýmuješ slasti, masti:
  • tys bratr náš, tys bratr náš,
  • tu máš věnec, tu máš, tu máš
  • Kdo pro vlast svou rázně a zdárně
  • piješ a jíš a tancuješ
  • a vlasti své v pražské kavárně celý život obětuješ;
  • kdo raděj doma jídáš buchty,
  • než bysi jinde zpíval z kruchty:
  • tys bratr náš, ty jsi kubík,
  • hej hárum, hárum, mik, mik, mik!

  • A také:
  • Kde domov můj?
  • Zákony kde píše vláda,
  • knutou národům přes záda,
  • přirozená práva kde
  • kozák ekšplicíruje,
  • otrok kde jen jeden není,
  • mezi Rusy domov můj!

  • Ještě horší jsou různí extremističtí či radikální pseudovlastenci, kterých rojí se nyní stejně jako před dvěstě lety. Pro ty nemám vlídného slova:
  • Jsem-li Slovan, jsem-li Čech,
  • co se na to ptáte?
  • Jsem-li s vámi, proti vám,
  • což tak o to dbáte?
  • Zde můj pevný úmysl je vysloven:
  • věčně vám chci býti ve všem neroven,
  • a náleží-li jméno "člověk" vám
  • i člověčenství milerád se odříkám.

  • Kolegyně Tydlitátová, seznavše svůj omyl s údajným tvým pohřbem před půldruhým stoletím, zasílá ti mým prostřednictvím pozdravení a pár dotazů. Jestli prý máš stále buldoka Džoka a zda s ním chodíš na hony, jak jsi míval v oblibě ještě v Libenicích. Jestli pořád s oblibou kouříš dobré doutníky, zda vedle piána holduješ i nadále hře na kytaru, kterou jsi vžy bavil celou společnost, a jestli ještě máš podnikatelské ambice. Prý jsi se chtěl svého času zařídit na pěstování řepky a výrobu oleje?
  • To je mnoho otázek najednou, tak alespoň ve zkratce. Doutníkům holduji stále, hraji víc na piano než na kytaru - a bavím návštěvníky našeho baru. Podnikatelské ambice jsem vyměnil za koštérské. Rozpoznat kvalitní víno nebo destilát, to je má meta. I když, dnes je řepka opět v kursu, jezdí na ní automobily. Ale já už na tyhle moderní vymoženosti moc nejsem. Pozdrav ode mne tu dobrou duši Tydlitátovou a vyřiď jí, že se na ni pro to pohřbení nezlobím. Před tím stoletím a půl právě pohřbil jsem Džoka a někdo to tehdy zle překroutil na mne. Ovšem, až jednou pohřbí mě, určitě to nebude na hřbitově.
  • Synku, radím tobě
  • není stejno v hrobě,
  • nedávej se pochovati
  • nikde na hřbitově.
  • Tam nedojdeš slávy;
  • ve způsobu trávy
  • spasou tebe každé léto
  • farářovy krávy.
  • Lépe o samotě,
  • nech si, chlapče, radit,
  • a tam si dej na svém hrobě
  • mladou lipku vsadit.
  • Dobře se pod lipkou
  • budeš, synku, mívat,
  • pěkně ti tam budou na ní
  • zjara ptáci zpívat.
  • Když košatá lipka
  • rozkvete v červenci,
  • budou pod ní sedávati
  • panny i mládenci.
  • Lipka z tebe vsaje
  • toku medového,
  • pilné včelky nasbírají
  • med do úle svého.
  • Dej si, chlapče, radit,
  • pomni na tu slávu,
  • ještě budou hezké holky
  • tebou sladit kávu!

  • Karle, děkuji ti moc za tvůj čas i dobrou vůli. Měl jsi vždy ostré pero, které nám pomáhalo uzřít věci takové, jaké jsou, věřím, že ti to vydrží.
  • Také doufám. A komu se to nelíbí:
  • Bodne-li tě žihadélkem včela,
  • vlož na ránu hned
  • její vlastní med:
  • bodne-li tě epigramská střela,
  • vlož na ránu - prostředek máš jistý -
  • chumáč vlasů z epigramatisty.

Čest jeho životu!

Havlíčkův boj s lidskou hloupostí, s nenažraností a zhůvěřilostí pánů, s politikařením a malostí rakouských mocných, se zkostnatělostí mocných církevních prelátů, ovšem i s ideologizací myšlení těmi, kteří si tak rádi hrají na vlastence, je vpravdě heroický. Čest jeho životu!

  • Jehly, špičky, sochory a kůly
  • stesal, skoval, zostřil, sebral kvůli
  • vojně s hloupostí a zlobou místo šavel
  • Borovský Havel


Pozor!!! Pozor!!!

Čtěte skvělou analýzu kolegyně blogerky Věry Tydlitátové, kterak si nacionalisti neprávem Havlíčka uzurpují:

Karel Havlíček Borovský a nacionální kýč

Foto KHB: Elvis Presley

Foto baru Epigramiada: Karel Havlíček Borovský

Autor: František Kostlán | úterý 29.7.2008 8:01 | karma článku: 11.36 | přečteno: 2768x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Společnost

Karel Januška

Volme spravedlnost

Ministr spravedlnosti dává návrh Nejvyššímu správnímu soudu odvolat soudkyni. Důvodem je skutečnost, že soudkyně postupuje přesně podle litery Ústavy.

22.9.2017 v 4:17 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 58 | Diskuse

Jiří Turner

Byl rozsudek v kauze „hidžáb“ vynesen na základě společenské poptávky?

Myslím, že byl. Tedy ne verdikt jako takový, ten asi správně a pochopitelně potvrdil rozhodnutí soudu obvodního, ale odůvodnění soudce mělo pachuť čehosi, co by vůbec v soudní síni zaznít nemělo.

22.9.2017 v 0:19 | Karma článku: 5.61 | Přečteno: 243 | Diskuse

Karel Babica

Nejasná zpráva o konci Evropy aneb mých pár slov k rozhovoru francouzského pana profesora

Jsem si vědom jisté monotématičnosti svých blogů, jenže milý Říme, on Hannibal tentokrát už překonal tvé hradby. Proto mne tvá setrvalá pasivita přímo děsí.

21.9.2017 v 21:35 | Karma článku: 26.19 | Přečteno: 497 | Diskuse

Jaroslav Andrýsek

Nechte nám "Tuzemák", i kdyby byl karcinogenní!

Evropská komise nás zachraňuje. Když nepomohl zákaz používání názvu Rum, je třeba zakázat i tekutinu s názvem Tuzemák. Mohl by být karcinogenní. Chtějí nás zdravé a střízlivé. Presumpce neviny pro náš nebohý "rumíček" se nekoná.

21.9.2017 v 21:27 | Karma článku: 17.75 | Přečteno: 254 | Diskuse

Pavel Herman

Co nás (ne)učí o zemědělství na školách aneb moderní pěstování rýže ve Vietnamu

Nedávno jsem si přečetl článek ze stránek inkluzivní škola, kde se psalo ohledně zemědělství ve Vietnamu. Přesně tohle vystihuje slavný citát od G. B. Shawa: "Kdo to umí, ten to dělá. Kdo to neumí, ten to učí."

21.9.2017 v 21:15 | Karma článku: 10.15 | Přečteno: 203 | Diskuse
Počet článků 96 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3736
Nezávislý publicista, hudebník, spisovatel, spoluautor knihy Příchozí, o životě migrantů. Narodil se 1954 v Praze, kde i žije. Před listopadem 89 pracoval v dělnických profesích, poté hlavně jako novinář a publicista. Byl mj. šéfredaktorem Českého deníku, šéfredaktorem časopisu Parlament, komentátorem Lidových novin a ČRo Regina, televizním dramaturgem diskusních pořadů. Je členem několika občanských sdružení zabývajících se lidskými právy, menšinami a životem dětí v dětských domovech. =============================================== PRO NABÍDKU ČLÁNKŮ V BLOGU KLIKNĚTE, PROSÍM, NA MOU FOTOGRAFII, VISÍCÍ NAD TÍMTO SDĚLENÍM NAHOŘE. ===============================================

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Oblíbené články

Oblíbené knihy

Co právě poslouchám

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.