Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Izrael se brání - a opět hloupě

30. 12. 2008 17:00:00
O izraelsko-palestinském konfliktu by šla napsat celá knihovna. Počínání obou stran bylo často lidsky pochopitelné, což neznamená, že bylo zároveň prozíravé či moudré. V posledních dvou konfliktech se tato námitka týká i Izraele.

Škodná jsou teroristi

Napřed je třeba říci rozhodné slovo: Ten, kdo se dopouští v palestinsko-izraelském konfliktu zabíjení nevinných lidí v době míru jsou palestinští a další islamističtí teroristi. Neexistuje doslova nic, co by toto vraždění ospravedlňovalo. Naopak obrana proti tomuto pohrdání člověčím životem je nejen pochopitelná, ale i oprávněná. Jestliže Hamás ostřeluje Izrael raketami a dalšími střelami, má Izrael právo, či spíše povinnost vůči vlastním občanům, tomu zamezit.

S teroristy je třeba rázně skoncovat vždy, kdy je to možné (Za terorismus nejméně doživotí). Potud vzato si Izrael počíná dobře či alespoň přijatelně. V poslední době je to ovšem horší s formou, kterou k prosazování své politiky používá. V posledních dvou válkách - v Libanonu i v Gaze - vystupuje Izrael v roli, kterou mu "na tělo ušily" teroristické organizace Hizballáh a Hamás.

Jak Izrael napomohl Hizballáhu

Do Libanonu Izraelci vpadli kvůli tomu, že Hizballáh ohrožoval sever jejich státu. Záminkou k invazi byli dva vojáci (či tři - informace se různí), které zajala protistrana. Izrael nedosáhl ničeho, ani neodstranil nebezpečí útoků na severu země, ani neosvobodil své vojáky.

Nejvíce tristní na celé věci ovšem bylo něco jiného: Izraeli se během několika dnů podařilo dosáhnout cílů Hizballáhu, o které tato organizace po léta marně usilovala. Mnozí Libanonci, kteří původně s izraelskou politikou sympatizovali a byli jednoznačně proti teroristům, se během konflitu odklonili od Izraele, někteří z nich se dokonce veřejně přidali k Hizballáhu. A to napříč společností, počínaje některými libanonskými křesťany a konče umírněnými muslimy, kteří si přejí žít v klidu.

V tzv. Druhé libanonské válce v roce 2006 během 34 dnů zemřelo na obou stranách izraelsko-libanonské hranice více než 1200 lidí, převážně civilistů. Izraelští vojáci za sebou (nejen) v libanonské společnosti zanechali hlubokou brázdu nepochopení či rovnou zášti, vypěstovali si další nepřátele z lidí, kteří mohli být Izraeli nápomocni, čímž významně posílili teroristy.

Jak Izrael napomáhá Hamásu

Izraelské bomby během konfliktu zabíjejí i děti, ženy a další civilisty - vždy jde o reakci na násilí, kterého se dopouští druhá strana, Izrael je tedy v právu. Jenže to nestačí. V právu jsou i civilní obyvatelé v těchto zemích, přičemž jejich zájem v tomto případě pochopitelně není s izraelskými zájmy totožný. Jen velmi těžko si lze představit, že by někdo za svůj zájem vyhlásil zabití své osoby a svých bližních leteckou pumou.

Právě proto je důležitá politicko-vojenská taktika, kterou Izrael volí. Jestliže v Libanonu se Izrael alespoň snažil pozemním útokem snížit ztráty civilního obyvatelstva na minimum (i když se mu tato snaha nevydařila, upřít mu ji nelze), v Gaze jde (alespoň během prvních dnů) rovnou o alibistickou taktiku, známou již z řešení konfliktu v bývalé Jugoslávii. Bohorovné bombardování z letadel a ostřelování z děl a dalších zbraní není vyváženo nasazením pozemního vojska. To samozřejmě eliminuje nebezpečí smrti či zranění vlastních vojáků, zároveň ovšem strmě zvyšuje jistotu smrti a zranění civilistů. V takto vedené válce se prostě nedá mediálně vyhrát, kdyby se Izrael sebevíce snažil dostat světová média na svou stranu.

I proto je dosavadní výsledek konfliktu v Gaze opět tristní. Izraeli se i zde podařil opak deklarovaného: posílení mediálního obrazu teroristického Hamásu coby ochránce nevinných civilistů, dětí, žen a starců. A opět: O co Hamás marně usiluje již od svého vzniku, povedlo se nyní Izraeli během několika dnů.

Alibismus nikomu body nepřidá

Zatímco vpád do Libanonu v roce 2006 byl v momentu, kdy se uskutečnil, zbytečný a kontraproduktivní, protože nebral ohled na civilní obyvatele v dostatečné míře, vojenské řešení konfliktu s Palestinci v Gaze po pozemní operaci přímo volá, a to nejen kvůli civilnímu obyvatelstvu: deklaratorní izraelské cíle - zničení Hamásu, především jeho velitelů, lze jen velmi těžko naplnit shazováním pum z letadel, pokud vzápětí nenásleduje obsazení prostoru specialisty, kteří nepřítele v terénu vyhledávají. To si lehce uvědomí malé dítě, natož mediální analytici, kteří se tamní situací zabývají permanentně.


Související článek na mém blogu:

Za terorismus nejméně doživotí

Autor: František Kostlán | úterý 30.12.2008 17:00 | karma článku: 16.98 | přečteno: 2778x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Politika

Vít Šlechta

Podvod přímé demokracie

Již Alexis de Tocqueville v 19. století odhalil, že přímá demokracie v sobě obsahuje všechny neduhy nenáviděných despocií. A tak podobna královskému tyranu, představuje přímá demokracie ten nejhrubší způsob manipulace a totality.

18.8.2017 v 16:52 | Karma článku: 10.86 | Přečteno: 277 | Diskuse

Pavel Kamas

Ať si psi štěkají, my budeme jíst psí maso. Babiš & Zaorálek s.r.o.

Původně jsem chtěl použít okřídlené přísloví o nekousajícím a štěkajícím psovi. Mám na mysli politickou garnituru. Nejen tady na blogu štěkáme, ale i komentátoři a politologové. Jsme takoví psi, které stejně politici snědí.

18.8.2017 v 16:19 | Karma článku: 7.95 | Přečteno: 251 | Diskuse

Zdeněk Král

Přejetí, zastřelení, nebo pobodání? Aneb kam letos na dovolenou

Česká xenofobní republika je jednou z nejbezpečnějších zemí světa a zatvrzele na tom odmítá cokoli měnit. Kam se vydat, když chcete být kulturně obohaceni?

18.8.2017 v 13:14 | Karma článku: 43.31 | Přečteno: 2591 | Diskuse

Jan Dvořák

Zvrhlá šéfová z německé kontrarozvědky likviduje uprchlické aktivisty – bylo v televizi

Byla to souhra náhod, že když jsem ve čtvrtek po půl sedmé večer přepnul z televizní stanice, která vysílala další premiérový díl KOBRY 11, na Čtyřiadvacítku, že tam také byla řeč o teroristickém útoku.

18.8.2017 v 9:45 | Karma článku: 31.57 | Přečteno: 1318 | Diskuse

Pavol Lukša

Zaorálkovi oranžoví kostlivci

Nastalo předvolební účtování, a tak se diskutuje to či ono, hlavně, když se takzvaná kauza nedotkne nás.

18.8.2017 v 9:24 | Karma článku: 26.68 | Přečteno: 604 | Diskuse
Počet článků 96 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3733
Nezávislý publicista, hudebník, spisovatel, spoluautor knihy Příchozí, o životě migrantů. Narodil se 1954 v Praze, kde i žije. Před listopadem 89 pracoval v dělnických profesích, poté hlavně jako novinář a publicista. Byl mj. šéfredaktorem Českého deníku, šéfredaktorem časopisu Parlament, komentátorem Lidových novin a ČRo Regina, televizním dramaturgem diskusních pořadů. Je členem několika občanských sdružení zabývajících se lidskými právy, menšinami a životem dětí v dětských domovech. =============================================== PRO NABÍDKU ČLÁNKŮ V BLOGU KLIKNĚTE, PROSÍM, NA MOU FOTOGRAFII, VISÍCÍ NAD TÍMTO SDĚLENÍM NAHOŘE. ===============================================

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Oblíbené články

Oblíbené knihy

Co právě poslouchám

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.