Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Přiznání blogera: Píšu jenom kvůli karmě

18. 05. 2009 9:00:00
Vonehdá běžela ta blogerská debata vo karmě - jestli jako má ňákej smysl a ták. Já tedy musím říct, že já píšu jenom kvůli karmě. Nebejt toho, tak by mě to vůbec nebavilo. Život bez karmy je normálka otrava.

Tedy abych byl přesněj, myslim tu karmu pod článkama, kterou nám blogerům dávaj lidi za dobrej článek na blogu, né tu karmu na plyn, co vohřejvá vodu a už vůbec ne takovou tu indickou nebo jakou.

Já už jsem normálka po tý karmě celej běsněj, jako bych na ní byl závislej a ták. Nemyslim teda tak, jako některý lidi bejvaj závislý na drogách, to né, ale asi tak, jako sem závislej na klobáse. To byste normálka nevěřili - já jdu a koupím si třeba dvě nohy paprikový klobásy, takový tý skvěle prouzený. Přídu domu, jednu nohu hned hodim do kastrolu, ohřeju jí, vezmu si k ní dva chleby, sednu před bednu a žeru. Ale jak: napřed normálka zblajznu ty dva chleby, který si namáčím do hořčice, a potom tu samotnou klobásku, hezky pomalinku, pomaloučku si jí vychutnávám, vočichávám, nechám téct po bradě klobásovej opak jedu.

A jak tuhle nohu dojim, tak hned v tu ránu myslim na tu druhou, co se nenápadně krčí ve druhym fochu vod zhora, ta mi prostě nedá pokoj, dotírá a otravuje a připomíná se mi tak dlouho a vytrvale, že normálka musim jít a nastudeno jí zbaštit bez chleba. K tomu si teda dám ředkvičky, abych neměl špatný svědomí, že furt žeru jenom uzeniny. To je prostě marný, dokud ta druhá noha straší v lednici, nic do mě není. Tuhle mi kámoš normálka vykládal vtipy a ták, ale já sem byl jako z kamene, páč z lednice na mě volala koňská čabajka tak úpěnlivě, až jsem vydatně slinil. Kámoš myslel, že se mi tak líbí ti vtipy, ale mě mozek zastřelo pomyšlení na tu nádhernou uzeninovou vůni.

A s karmou to mám normálka úplně stejný. Já třeba napíšu článek a teď si to vošahávám a vočichávám, kdy ho mám jako pustit do světa, co je pro vysokou karmu lepší: V devět ráno, nebo v šest večer? Tak si to jako zkouším a ták, a to už je tedy vážně sranda. Vono přeci na těchhle laboratorních pokusech, při kterejch se jako zjišťuje co a jak vokolo vkládání článků, grafiky a ták záleží vo moc víc, než na obsahu toho článku, to ví každej malej bloger. Z obsahu článku teda musí přímo trčet nějaký to populární slovo, to jo. Jak tam chybí výraz SEX nebo PAROUBEK, tak prostě na ňákou výživnou karmu nemáš nárok. To samý se týká dýlky článku. Hele - a maximum je dvacet řádků... a hlavně žádnou myšlenku, to by se na to každej vykvajznul. Co taky s tim, že jo?

Na večer už ale články na blog nedávám, protože pak se každou hodinu budim a běžim se dívat, vo kolik mi vylezla karma nahoru. Vy mi to asi nebudete věřit, ale jednou sem normálka nahodil přerušovanej sex, protože sem dal na blog suprovej článek, kterej si zasloužil karmu nejmíň 50, a několikrát jsem si odskočil k monitoru. Ta vám řvala... myslim žena, ne karma.

Po takový noci sem ráno celej nevyspalej, du si zapnout počítač, mrknu na titulku a tam zas poutaj ty víajpáky Polaneckýho, Tydlitátovou a to Palloto a Bango. To bych normálka vopravdu vraždil. Tak snad mi prskli článek aspoň na titulní stranu blogu do výběru nahóru, doufám tiše, kliknu a co nevidím: i tam normálka zase poutaj takový kraviny jako dycky, naprosto vo ničem, namísto mýho, naprosto zásadního článku, o jehož důležitosti normální, rozumnej člověk prostě nemůže pochybovat.

Články ovšem nedávám na blog už ani ráno, páč zase nestíhám v rachotě - pořád sleduju jak roste karma mně, jak jinejm blogerům... a někdy to už vážně nevydržím a rozbrečím se jak malej harant, když vidim ty lidi, co to čtou, jak dávaj karmu zase tomu neskonalýmu pitomci, kterej normálka vysmahne každej den pět článků vo ničem jako nic.

Takže já dávám teďka články na blog jen těsně předtím, než vypadnu z rachoty, o to víc se těším domů. Trochu mě sice brzdí stará - že prej si chce povídat nebo co - ale to hned zfouknu a mažu zapnout počítač. Tak kam mi zase karma vylezla? A do prdele, svět všivej, život všivej, to má bejt ňáká spravedlnost, dyk to je úplnej výsměch inteligenci, že se na to...


Článek převzal server Názorně.cz

Tento článek jsem už jednou na blog dal, potom mi byl stažen redakcí do soukromých, na což jsem si vydatně (a oprávněně) stěžoval. Po změně kodexu ohledně psaní o karmě apod. mě redakce blogů idnes.cz z tohoto důvodu vyzvala, abych článek vložil znovu.

Autor: František Kostlán | pondělí 18.5.2009 9:00 | karma článku: 20.79 | přečteno: 2667x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Milan Šupa

O ženách a mužích dneška a o jejich devalvaci smyslu pro mravnost

Běda tomu, z koho pohoršení pochází! Je nanejvýš smutné, že právě touto větou třeba začít, pokud se chceme vyjádřit k působení ženy současnosti.

18.8.2017 v 15:15 | Karma článku: 8.66 | Přečteno: 378 | Diskuse

Martina Studzinská

Turíst? Zachvátčik?

O návštěvě naší metropole z pohledu jednoho ruského turisty. Nebo dobyvatele? Odpoví si už každý podle svého.

18.8.2017 v 14:29 | Karma článku: 13.72 | Přečteno: 492 | Diskuse

Pavel Nitka

Jak jsem potkal maminu aneb Není nad mateřskou lásku

Vždyť to přece každý ví. Malé dítě lásku své matky potřebuje jako Babiš advokáta, o tom se snad se mnou nebude nikdo přít. A jednu takovouhle milující maminu jsem včera potkal...

18.8.2017 v 13:02 | Karma článku: 22.03 | Přečteno: 621 | Diskuse

Libuse Palkova

Když vám život dá šach mat

Život je složitý a nikdo z nás neví co mu osud přinese-můžete se snažit sebevíc, plánovat, usilovat o dosažení svých cílů, vyhýbat se všem úskalím a přesto se někdy stane něco. co vám zboří celý svět...Nikdy neříkejte nikdy

18.8.2017 v 11:49 | Karma článku: 11.60 | Přečteno: 785 | Diskuse

Jarmila Kamenáčová

Světlo a stín duše

O terapii světla a stínu, co by obrazu v duši. Naše vnitřní obrazy jsou pro nás důležité. Protože to, jak se vnitřně cítíme, ovlivňuje nejen zdraví, ale i celý život.

18.8.2017 v 11:37 | Karma článku: 9.23 | Přečteno: 209 | Diskuse
Počet článků 96 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3733
Nezávislý publicista, hudebník, spisovatel, spoluautor knihy Příchozí, o životě migrantů. Narodil se 1954 v Praze, kde i žije. Před listopadem 89 pracoval v dělnických profesích, poté hlavně jako novinář a publicista. Byl mj. šéfredaktorem Českého deníku, šéfredaktorem časopisu Parlament, komentátorem Lidových novin a ČRo Regina, televizním dramaturgem diskusních pořadů. Je členem několika občanských sdružení zabývajících se lidskými právy, menšinami a životem dětí v dětských domovech. =============================================== PRO NABÍDKU ČLÁNKŮ V BLOGU KLIKNĚTE, PROSÍM, NA MOU FOTOGRAFII, VISÍCÍ NAD TÍMTO SDĚLENÍM NAHOŘE. ===============================================

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Oblíbené články

Oblíbené knihy

Co právě poslouchám

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.