Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Bourání mýtů: Konstruktivní kritika

19. 02. 2008 22:06:00
Konstruktivní kritika je nesmysl. Tedy alespoň v běžném životě, kdy je namístě kritika konkrétní, přesná, srozumitelná a samozřejmě slušná a neútočná, nikoli však "konstruktivní". Tu přenechejme zákonodárcům. Parlamentní opozice by měla vědět, jak by v případě vládnutí postupovala ona. Pokud v rámci kritiky vlády tento postup alespoň nastíní, pak můžeme hovořit o konstruktivní kritice, která by mohla mít nějaký smysl, za předpokladu, že jde o zemi s vyvinutou politickou kulturou (ale o zahraničí teď opravdu psát nechci).

Nekonstruktivní konstruktivnost

Poukazováním na nekonstruktivní kritiku komunističtí normalizátoři úspěšně umlčovali rušivé hlasy jednotlivců. Kritika marx-leninské filozofie (ve skutečnosti ideologie), kritika výsledků této ideologie v praxi a poměrů, které nastolovala totiž nikdy nebyla konstruktivní, protože ani být nemohla. Jediná oficiální ideologie byla "dokonalá" a na vše měli marx-leninští lumpenmachři protiargument zvící výšky a síly Stalinova štítu. Z "diskuse" nakonec vždy vyplynulo, že kdokoli s odlišnými názory kritizuje nekonstruktivně, marxismus-leninismus je mu cizí a má proto na svět nesprávný názor, vyznává špatnou filozofii. Nekonstruktivní kritika končívala kriminálem, vyhazovem ze školy, ze zaměstnání či menšími postihy, podle toho, do jaké míry dokázal udaný postižený být konstruktivní v odvolání kacířských bludů. Abychom se vyhrabali z bludného kruhu, seřaďme si to do bodů:

  1. Žádná kritika mimo hlásanou ideologii nebyla za bolševika konstruktivní.
  2. Nekonstruktivní kritika byla odsouzena (nadřízeným, pracovním kolektivem, stranickou či svazáckou buňkou, uličním výborem KSČ, domovním důvěrníkem apod.).
  3. Nekonstruktivní kritik byl veřejně zostuzován a trestán za svoje názory až kriminálem (v padesátých letech ovšem i mučením, dlouholetým vezněním či rovnou provazem).

Hommo sovieticus

Ovšem i dnes slýcháme cosi o tom, že ta a ta kritika není konstruktivní. Pravda, nejčastěji se tím ohánějí dříve kovaní marxisti nahonem přešaltovaní na kované odborníky na tržní ekonomiku (ekonomická nadstavba je jim stále modlou), tedy lidé, kteří nedokázali změnit svůj způsob uvažování a zůstali vpravdě člověkem sovětským. (Ovšem ne jen oni.) K tomu pojící se hlášky nám také zůstaly z oné předlistopadové doby: "Když chceš něco ve společnosti změnit, tak namísto té nekonstruktivní kritiky zvenku vstup do strany," říkali nám komunisti. Někteří nekomunisti nám dnes říkají: "Když chceš něco ve společnosti změnit, tak namísto té nekonstruktivní kritiky zvenku vstup do politiky." Jiná hláška zněla a zní: "Kritizuješ, ale sám bys to nedokázal." Nemusím ale přeci být hudební genius, dokonce ani hudebník, abych mohl kritizovat orchestr za to, že hrál falešně, k tomu mi stačí hudební sluch a případná konzultace se sousedem, jestli mne snad smysly nemámí.

Konstruktivní nekonstruktivnost

Součástí mé kritiky nemusí být nějaký protinápad nebo jakási vize, která dá návod, kudy se dát - jsem tady a z různých důvodů kritizuji. Co chvíli však narážím na nějakého adolescenta se zastydlou normalizátorskou pubertou, jenž hněvivě hřímá: "Dosud jsi nevyslovil nic konstruktivního." Jednomu takovému jsem po půlhodinové přednášce na téma "když kritika, tak konstruktivní," sdělil, že "aktivní blb je horší, než třídní nepřítel" (také hláška předlistopadová). Setřel mě, že jsem hrubý a nekonstruktivní a uložil mi za trest vypracovat domácí úkol z konstruktivní kritiky. Zde je:

Vláda Středoafrické kapitalistické republiky po nekanibalské revoluci, díky níž ji teď obdivuje celá rovníková Afrika, odmítla dekanibalizaci společnosti. Pod názvem "Nejsme jako oni, třímejme kopí humanismu," uspořádala celokmenovou veselici. Připravovanou reportáž z technických důvodů neuveřejníme. Reportéra i fotografa snědl Ústřední výbor bývalé i současné vedoucí síly ve společnosti, Kanibalistické strany práce, k slavnostnímu obědu, u příležitosti prvního výročí revoluce.

Revoluci zdar!

Republiku si rozvracet nedáme!

Když kritizovat, tak KONSTRUKTIVNĚ!




Vážené a milé, vážení a milí,
kdo se mnou chcete diskutovat doopravdy, k věci, neanonymně, slušně a bez urážek, napište mi, prosím, na e-mail:
kostlan@volny.cz
Děkuji

Autor: František Kostlán | úterý 19.2.2008 22:06 | karma článku: 11.97 | přečteno: 2233x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Společnost

Jaroslav Herda

Dementi!

Mohou splnit naše očekávání? Mohou nás pozitivně překvapit? Obávám se, že ne. Zdá se, že slova byla napsána po zralé úvaze a řádně a pečlivě doložena.

21.11.2017 v 18:29 | Karma článku: 9.66 | Přečteno: 486 | Diskuse

Pavel Vávra

Sex je motor, sex je zbraň.

Posouváním a znejasňováním hranic "přípustného" ničíme možnosti pro seznamování, ale také ničíme motor lidské civilizace a lidství tím, že "přiléváme do benzínu vodu". A dříve nebo později se ten motor zadře.

21.11.2017 v 18:05 | Karma článku: 17.77 | Přečteno: 417 | Diskuse

Tomáš Flaška

Měli bychom být za invazi v roce 1968 vděční

"Československo by mělo být Sovětskému svazu za rok 1968 vděčné: historie pražského jara." Tento článek vyšel v den návštěvy prezidenta Zemana v Rusku na serveru Zvezda.

21.11.2017 v 16:09 | Karma článku: 37.67 | Přečteno: 1180 | Diskuse

Jiří Turner

Konverze od ateismu k ateismu

Moudrost náboženství by měla patřit celému lidstvu, i těm nejracionálnějším z nás, a zasluhuje, aby si jí i její největší odpůrci zaobírali. Náboženství je příliš užitečné a vlivné, než aby se mohlo zcela přenechat věřícím.

21.11.2017 v 15:23 | Karma článku: 12.84 | Přečteno: 479 | Diskuse

Alena Kulhavá

Jak fakenews a nepravdy ovlivňují nejen výsledky parlamentních a prezidentských voleb v ČR

Pravda zvítězí platí skutečně až při pohledu tváří tvář smrti a někteří i to obejdou a pak je otázka, co prožívají potom (pokud vezmeme zkušenosti různých náboženství pouze jako teoretické možnosti). Je odpovědnost na politicích?

21.11.2017 v 14:31 | Karma článku: 14.47 | Přečteno: 673 |
Počet článků 96 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3740
Nezávislý publicista, hudebník, spisovatel, spoluautor knihy Příchozí, o životě migrantů. Narodil se 1954 v Praze, kde i žije. Před listopadem 89 pracoval v dělnických profesích, poté hlavně jako novinář a publicista. Byl mj. šéfredaktorem Českého deníku, šéfredaktorem časopisu Parlament, komentátorem Lidových novin a ČRo Regina, televizním dramaturgem diskusních pořadů. Je členem několika občanských sdružení zabývajících se lidskými právy, menšinami a životem dětí v dětských domovech. =============================================== PRO NABÍDKU ČLÁNKŮ V BLOGU KLIKNĚTE, PROSÍM, NA MOU FOTOGRAFII, VISÍCÍ NAD TÍMTO SDĚLENÍM NAHOŘE. ===============================================

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Oblíbené články

Oblíbené knihy

Co právě poslouchám

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.