Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Selhání: NATO zásobilo granáty a střelivem fanatiky z Talibanu

19. 04. 2008 21:58:35
Koho NATO zbraněmi obšťastní příště? Al kajdu? A dodá teroristům pro jistotu rovnou tunu semtexu? Nebo se spokojí s pouhým dynamitem? - dodejme ironicky. Tyto a další otázky jsou však i při své ironii po tomto selhání legitimní. Pokud by se měly takové chyby v budoucnu častěji opakovat, byly by podobně legitimní i otázky ještě zásadnější.

Severoatlantická aliance údajně omylem zásobila vodou, jídlem, střelivem a granáty afghánské extremistické hnutí Taliban. Zásoby byly určeny pro místní policejní složky v jižním Afghánistánu, vrtulníky je ale údajně omylem shodily na území provincie Zabul, kontrolované Talibanem. Jak upozornil server iDNES.cz, internetová verze listu Guardian s odvoláním na bezpečnostní výbor afghánského parlamentu píše, že příslušníci Talibanu se zásob následně zmocnili. Aliance chybu vysvětluje lidským selháním - navigátora údajně zmátla velmi podobná krajina v oblasti. Podle afgánských politiků se ale ze strany NATO nemohlo jednat o náhodu. Mluvčí NATO v Bruselu to však ostře odmítla: "Uvědomujeme si to, ale neděláme z toho víc, než to je. Vypadá to, že někdo udělal chybu. Byl to spíš omyl než spiknutí," řekla Guardianu.

Hm... „byl to spíš omyl než spiknutí“. To je opravdu šikovná formulace. Kdyby se náhodou ukázalo, že šlo ze strany některých vojáků NATO o úmysl, tak se lze odvolat na ono kouzelné slůvko „spíše“ (proč hned uvažovat o spiknutí, mohlo jít přeci a prostě o kšeft se zbraněmi). V každém případě však jde o zřetelný projev neschopnosti, který navozuje důležité otázky. Jestliže má NATO navigátora, kterého dokáže splést „podobnost krajiny“ na tak exponovaném místě jako je Afghánistán, jak to asi vypadá s kvalitou vojenských odborníků jinde? Kdo může zaručit, že příště kdosi podobně šikovný neshodí rovnou bombu na hlavu místním civilistům či vlastním vojákům?

Na něco takového jistě nelze reagovat chabou slovní přesmyčkou, jak nám to předvedla mluvčí NATO. Talibanci jsou nesmiřitelní fanatici, kteří vraždí a mučí ve velkém, k čemuž jim granáty a střelivo, dodané na klíč a zdarma, jistě dobře vypomůže. S takovou kardinální chybou je třeba se vypořádat čestně, nikoli planým plkáním: Za celou věc mohou tito konkrétní vojáci, kteří byli takto potrestáni. A pro příště se budeme snažit takové chyby omezit tímto konkrétním způsobem... Takto mělo správně znít prohlášení mluvčí, aby nenahrávalo spekulacím afghánských politiků, že nešlo o náhodu. Těžko si lze představit důvod, který by vedl NATO k vyzbrojování Talibanu, tedy vlastního nepřítele, proti němuž bojuje, ale to podezření tu je, již bylo vyslovené. A je třeba se s ním vypořádat s rozmyslem, nikoli vypouštěním vzduchových bublin.

Nejde o nic menšího než o důvěru v Severoatlantickou alianci, která vojensky zaštiťuje euroamerické společenství. Kdybychom si snad po dalších takovýchto chybách měli propříště myslet, že NATO není schopné dostát svým záměrům bez takovýchto selhání, přišly by nejspíš na řadu další, ještě zásadnější otázky, například: Jsme schopni dělat důležité věci ve shodě s předchozími předsevzetími, která vycházejí z našich proklamovaných hodnot? Nebo jsme schopni o našich hodnotách jen hodnotně žvástat? A je tento způsob obrany demokracie a lidských práv to, co opravdu chceme?

Při pomyšlení na bezradnost americké armády nastolit v Iráku nějaký přijatelný stav po obdivuhodně rychle vyhrané válce proti jednomu z nejhorších diktátorů, jsou tyto otázky docela namístě. Bylo dobře, že Američani svrhli Saddáma (mohli ovšem dodat nevymyšlené důvody pro válku, stačilo říci: chceme svrhnout bagdádského řezníka). Co však Američani v Iráku předvedli po skončení války, vyvolává velmi vážné pochybnosti o kvalitě armádního velení i o politickém zadání armádě.

Nekončeme ale tak pesimisticky: Třeba se NATO podaří celou věc důkladně vyšetřit a popohnat konkrétní vojáky k odpovědnosti, ať už šlo o omyl či špinavý obchod. Třeba se propříště i podaří takovým věcem zamezit. Třeba se staneme svědky toho, že NATO přestane vlastní selhání zlehčovat - vždyť příště by něco takového mohlo být v našem bláznivém světě osudové. Kdyby se to vše povedlo, teprve pak bychom mohli říct: Omyly se stávají, chybovat je lidské.




Obrázek je převzat ze serveru Kinderhilfe Afghanistan

Vážené a milé, vážení a milí,
kdo se mnou chcete diskutovat doopravdy, k věci, neanonymně, neútočně, slušně a bez urážek, napište mi, prosím, na e-mail: kostlan@volny.cz
Děkuji

Autor: František Kostlán | sobota 19.4.2008 21:58 | karma článku: 11.81 | přečteno: 1242x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Politika

Lubomír Stejskal

Politický zázrak

Mám sen. Velký, obtížně splnitelný, vyžadující trpělivost, víru a naději. A také nezměrné úsilí a ovšem i nezbytnou dávku zvláštního druhu štěstí.

20.11.2017 v 10:05 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 9 | Diskuse

Pavel Ďuran

Hradílek ukončil hladovku

Dobrá zpráva! Hladovka někdejšího signatáře Charty 77 a polistopadového ministra vnitra ČR Tomáše Hradílka, kterou držel proto, aby Miloš Zeman podruhé nekandidoval na prezidenta ČR, byla po 17 dnech ukončena.

20.11.2017 v 8:45 | Karma článku: 28.58 | Přečteno: 636 | Diskuse

Marie Jandová

No tak dá Topolánek Dalíkovi milost, no

Vždyť dostal jen pět let za to, že „spáchal zločin podvodu ve stadiu pokusu“. Nebyl odsouzený na doživotí za dvojnásobnou nájemnou vraždu a jeden pokus vraždy, jako Zemanův Kajínek.

20.11.2017 v 8:36 | Karma článku: 12.07 | Přečteno: 401 | Diskuse

Jan Dvořák

Jak nestranický hejtman doběh(ounkova)l bafuňáře ČSSD

Ještě do víkendového jednání nemalá část sociálně demokratického funkcionářstva vkládala naději v to, že novým Zemanem či Paroubkem, který stranu z ubohých sedmi procent pozvedne minimálně na trojnásobek, bude nestraník.

20.11.2017 v 8:30 | Karma článku: 10.39 | Přečteno: 200 | Diskuse

Jan Bartoň

Horáček na Václaváku nepromluvil

Michal Horáček nedostal příležitost promluvit na výročí 17. Listopadu na Václavském náměstí. Tam mohli mluvit jen ti, kteří podle organizátorů mají „kladný vztah k hodnotám tohoto dne“.

20.11.2017 v 8:18 | Karma článku: 20.35 | Přečteno: 474 | Diskuse
Počet článků 96 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3740
Nezávislý publicista, hudebník, spisovatel, spoluautor knihy Příchozí, o životě migrantů. Narodil se 1954 v Praze, kde i žije. Před listopadem 89 pracoval v dělnických profesích, poté hlavně jako novinář a publicista. Byl mj. šéfredaktorem Českého deníku, šéfredaktorem časopisu Parlament, komentátorem Lidových novin a ČRo Regina, televizním dramaturgem diskusních pořadů. Je členem několika občanských sdružení zabývajících se lidskými právy, menšinami a životem dětí v dětských domovech. =============================================== PRO NABÍDKU ČLÁNKŮ V BLOGU KLIKNĚTE, PROSÍM, NA MOU FOTOGRAFII, VISÍCÍ NAD TÍMTO SDĚLENÍM NAHOŘE. ===============================================

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Oblíbené články

Oblíbené knihy

Co právě poslouchám

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.