Odborníci nám dosud vštěpovali, že zdražování potravin má na svědomí zvýšená poptávka po potravinách v Číně a Indii a pěstování řepky olejné na výrobu pohonné hmoty. Nyní se ukazuje, že šlo o polopravdu a zamlčování faktu, že čeští zemědělci, zpracovatelé i prodejci jsou prostě nenažraní.
Tou další částí pravdy byl fakt, který je samozřejmě znám i oněm vymývačům mozků: čeští zemědělci, výrobci potravin i prodejci vycítili možnost skrýt ve výše zmíněných argumentech svou NENAŽRANOST. Nedokázali si odříct příležitost svézt se na vlně zdražování a přitvrdili ještě více. Dnes se dozvídáme, že mléka je na trhu nadbytek, zemědělci jej budou dávat prasatům či rovnou vylévat. Cena mléka i mléčných výrobků se přitom rovná legalizované zlodějně, ostatně jako ceny potravin v České republice vůbec. Za deset deka toho nejlevnějšího taveného sýra zaplatíme okolo 20 korun (sic!), stejné množství nejlevnějšího plátkového sýra stojí okolo 15 korun.
Chleba svého času zdražil během několika málo měsíců až o 12 korun za bochník o váze 1200 gramů - což je ostatně i důkaz, že šlo z části o nenasytnost zmíněných, protože sama poptávka na světových trzích by tak rychlou reakci nevyvolala a větší dopady pěstování řepky na úkor obilovin budou v tomto směru podstatnější až ve chvíli, kdy bude na trhu permanentní nedostatek obilí - teprve potom začne jeho cena z tohoto důvodu nějak významě stoupat.
Ceny zeleniny a ovoce či například hovězího masa jsou ukázkovým příkladem toho, jak sebou my, konzumenti, necháváme orat. Opravdu by mě zajímala skutečná výrobní cena třeba u chovu hovězího skotu, u pěstování rajčat nebo u jablek, když do ní započítáme i nemalé dotace ze státní pokladny. Nehovořím tedy o výrobní ceně, kterou by si naši nenažranci z řad zemědělců, výrobců a prodejců pro veřejnost vybájili, ale o ceně skutečné. Cena českých rajčat se i v nejlevnějších supermarketech pohybuje většinou mezi 30 a 40 korunami za kilo, většina odrůd u nás vypěstovaných jablek nejde pod 30 korun za kilo - a to byla České republika v tomto ohledu vždy světovou velmocí!
Je zajímavé, že někteří ekonomové připouštěli, že zdražování potravin mají zčásti na svědomí i čeští nenasytníci, co do počtu mediálních vyjádření se však jednalo o zanedbatellnou menšinu. A co vedlo ostatní "odborníky" k tomu, aby se nám snažili pomocí polopravd vymývat mozek? Inu, nejspíš to bude provázaný kruh, jak je u nás zvykem. Velká zemědělská družstva, zpracovatelé i prodejci si zdražením potravin přijdou na slušné peníze, proč by si tedy nezplatili někoho, kdo má tu schopnost, možnost i moc odvést od jejich nenasytnosti pozornost. Jiné vysvětlení mě skutečně nenapadá, předpokládám, že mezi ekonomy a dalšími odborníky nebude příliš těch, kteří by námi manipulovali jen z pouhého rozmaru.
Ceny potravin se dají napravit jediným způsobem. Nekupovat je, respektive kupovat jen to, co nezbytně potřebujeme a evidentně předražené potraviny nechat v regálech prodejců shnít. Odhaduji, že by stačilo takto jednat pár měsíců, za předpokladu, že by se tohoto bojkotu zúčastnila nadpoloviční většina kupujících. Nenažranci musejí dostat za vyučenou - a to nejen pro tuto chvíli, ale i do budoucna, jinak se můžeme dočkat i toho, že za bochník chleba od nás budou chtít třeba i stovku, protože jejich nenažranost zřejmě nemá žádný limit v povědomí, co je ještě mravné a co už nikoli.
Vzpomeňmě si, prosím, na tuto zlodějnu, až zase uslyšíme naše zemědělce naříkat, že dostávají od státu příliš nízké dotace, naše výrobce, že energie příliš zdražují a naše prodejce, že prodávají jak mohou nejlevněji. Zemědělci žijou i z našich daní, výrobci pro změnu odírají zemědělce a prodejci uzavřeli kartel - jinak lze těžko vysvětlit, proč jsou ceny potravin ve všech supermarketech v podstatě stejné, jakoby žádná konkurence mezi řetězci neexistovala. Uvědomme si přitom, že za potraviny platíme dvakrát - jednou dotacemi, které jdou z našich kapes, podruhé přímo v obchodech, takže reálná cena potravin je ve skutečnosti ještě vyšší.
A kdyby snad v budoucnu měli tu drzost a požadovali zvýšení dotací či znovu stávkovali, žeňme je před sebou svinským krokem. Stát by měl naopak při současných zlodějských cenách potravin dotace do zemědělství snížit na minimum (dát je jen drobným zemědělcům) a tlakům nenažranců se odvážně postavit.
