Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Američani ano! Radar ano! - Část druhá: Tábor míru

16. 07. 2008 23:05:00
Náš stát byl 40 let ruskou gubernií a bolševici nás 20 let okupovali - to není dějinná náhoda, plyne to z logiky věci. Radar je rána ruské imeprialistické ješitnosti. Čeští levicoví i pravicoví extremisté bojují proti radaru pod klišé, jaké užívali Rusové: "tábor míru". (První část článku.)

Důvěrně známá levičácká rétorika

Komunisti nazývali svou část světa, která se rozkládala na východ od železné opony, "tábor míru". Míru vůbec měli bolševici a další revolucionářští extremisti vždy plná ústa, jelikož nejlepší obranou je útok. Čím víc válčili, vraždili, mučili, věznili a ponižovali jiné, tím častěji pokřikovali o nutnosti míru a označovali ty druhé za válečníky a nebezpečné škůdce, kteří si chtějí podmanit svět. Připisovali tedy druhým vlastnosti, které byly vlastní jim samým.

A tato rétorická zbraň zůstala ve výbavě evropské i americké krajní levice i krajní pravice dodnes (na pomyslné kružnici k sobě mají oba krajní póly velmi blízko, stejně jako v praxi). Válku a násilí připisují prohnilému kapitalismu nebo-li "systému", proti čemukoli americkému jsou ochotni demonstrovat do roztrhání těla (protivníkova). Když však - kupříkladu - Rusové ve dvou po sobě jdoucích válkách vyvražďovali čečenský národ, mlčeli. Vlastně ne, nemlčeli - během genocidy, které se dopouštěla ruská armáda, protestovali proti smyšleným prohřeškům Spojených států. Těmto mírotvorcům nejde a nikdy nešlo o lidská práva či o mír, ale o boj, o prosazení vlastní ideologie, o uskutečnění dalších utopických pokusů a sociálního inženýrství - a to vše doslova za jakoukoli cenu. Bez ohledu na počet a utrpení obětí jejich fanatismu. Cynismus a otrlost těchto lidí (levičáků i pravičáků) jde mnohdy tak daleko, že dělají špinavou práci ve prospěch nedávných okupantů naší země (Rusů) či že se bez rozpaků paktují s teroristickými organizacemi. A - bohužel - týká se to i některých kolektivních členů spolku NE základnám a jejich představitelů.

Boj proti systému a paktování s teroristy

Předseda Humanistické strany a mluvčí Iniciativy NE základnám Jan Tamáš, přednesl jeden z hlavních projevů na demonstraci v italské Vicenzi. Krom jiného zde řekl:

"Drazí přátelé, i když naše zápasy se odehrávají v rozdílných zemích, i když mluvíme jinými jazyky, naše boje jsou stejné: boje za opravdovou demokracii. Lid, obyvatelé si musí vzít nazpět moc, která jim byla odebrána!"

Ano, jak Tamáš sám sděluje, jde mu - jako mnoha jeho předchůdcům - o boj a o dosažení toho, co se podle něj protivníkovi nedostává. Komunisti nám předhazovali demokracii "lidovou" jako tu jedině správnou, Tamáš užívá výrazu "opravdová". A, snad aby nedošlo k omylu, co je tím vlastně myšleno, se zástupce iniciativy NE základnám (pravděpodobně Jan Májíček ze Socialistické solidarity) letos zúčastnil protiizraelsky zaměřené Káhirské konference, kde byli jedněmi z hlavních hostů egyptští islamističtí extrémisté z Muslimského bratrstva. Ten samý Májíček gratuloval teroristickému Hizballáhu k vítězství nad Izraelem.

Členové Humanistické strany společně s komunisty a členy některých muslimských organizací v ČR uspořádali v Praze sérii protiizraelských akcí v době izraelsko - libanonského konfliktu. Na těchto akcích se podílel i Svaz palestinských studentů, Všeobecný svaz muslimských studentů v ČR, Muslimská unie, Palestinský klub a Islámská nadace v Praze. A kdyby náhodou ještě pořád nebylo jasno: NE základnám na svém webu donedávna propagovala (na blogu jednoho z příznivců) antisemitský podvrh Protokoly sionských mudrců a dodnes na svém webu podporuje teorii, že Američané si 11. září zbourali dvojčata sami. V článku Půdorys pravdy o 11. září, který je psaný již zmiňovanou extremistickou rétorikou, autor zpochybňuje dokonce i to, že členové Al kajdy jsou teroristi. Tedy ani čeští revolucionáři se neštítí jakékoli lži k prosazování vlastní "pravdy".

Krajní levice společně s islamisty

Údiv nad tím, že se zástupci NE základnám zúčastnili londýnské mezinárodní konference Svět proti válce společně s různými komunistickými a levičáckými iniciativami, není v tomto kontextu rozhodně namístě. Jak píše Jan Májíček na webu Socialistické solidarity, mezi jinými zde promluvil i tajemník Komunistické strany Libanonu, Chalid Hadada. Ve svém projevu zdůraznil nutnost jednoty blízkovýchodní levice a islámských politických hnutí: "V Libanonu spolupracujeme s islámskými organizacemi. Svět není rozdělen tak, jak si president Bush přál. Jsou muslimové, kteří spolupracují s USA a jsou muslimové, kteří proti nim bojují. Nesouhlasím s rozdělováním hnutí na náboženská a světská, s protesty určité části levice proti spolupráci s muslimy. Když není levice schopná vyplnit prázdný politický prostor, nemůže vinit islámská hnutí, že to dělají místo ní."

Spolek NE základnám zjevně ovládají extremistické organizace, především Humanistická strana vedená Janem Tamášem, ale i Socialistická solidarita (Jan Májíček), o níž odborník na extrémismus Miroslav Mareš řekl: "Ta organizace patří do trockistické části politického spektra, usiluje o revoluční nastolení takového režimu, který by v podstatě byl antagonistický k tomu, co v současné době je považováno za demokracii v tom mainstreemovém pojetí v České republice." O revolučně-extremistických představách "humanistů" píšu v jiném článku: Spolek Ne základnám: proruská krajní levice a hrubý antisemitismus. Ve sdružení NE základnám jsou ovšem i další levičácké iniciativy či organizace, které mají o demokracii podobně svéráznou představu. Je ovšem třeba zdůraznit, že jejími členy jsou i sdružení, která nejsou krajně levicová a neztotožňují se zcela s touto ideologií. A samozřejmě i mezi osobnostmi, které NE základnám podpořily, najdeme dost úctyhodných lidí.

Rusko je stále nebezpečné

Jedním z Tamášových hesel je i požadavek, aby Spojené státy stáhly pět set jaderných hlavic, uložených v Evropě. O stažení ruských jaderných hlavic z Evropy se předseda Humanistické strany nikde nezmiňuje, tudíž mu nevadí. Zde již nejde jen o rétoriku, ale o přímou podporu ruské imperialistické politice, tedy o podporu zvýšení ruského vlivu v Evropě i u nás. Že tu Rusové svůj vliv přes čtyřicet let praktikovali za pomoci totalitního násilnického režimu? To těmto levičákům nevadí. Vadí jim naopak vzdálený zaoceánský obr (pravda, občas dost nemotorný). Spojené státy, narozdíl od Ruska, jsou přímým nepřítelem ideologie, kterou vyznávají krajně levicové skupiny po celém světě. A ruští představitelé jejich "boj" dovedně využívají.

Rusko je již ze své podstaty rozpínavý imperialistický stát, bez ohledu na režim, který tam vládne. Více než o ideologii mu vždy šlo spíše o postavení velmoci a tomu odpovídající vliv ve světě. Pokřikování ruských politiků a generálů proti americké raketové základně a radaru je zcela ve shodě s touto politikou. Jde o uražené kdákání, které normálním lidem neustále připomíná, že Rusko je pro střední Evropu stále nebezpečím číslo 1. Rusko je pro udržení a růst vlastní moci schopno prakticky všeho, včetně uzavření kohoutků s ropou. Že to nynější snížení dodávek ropy bylo kvůli lepším maržím v Turecku, je pouze politická manipulace. Ve skutečnosti šlo o pohrůžku, která měla za cíl připomenout naši energetickou závislost na Rusku a možnost budoucího uplatnění tohoto postupu při politickém vydírání.

Bylo by skvělé, kdyby naše země tentokrát stála na straně těch, kteří chtějí Rusku jeho vizi o reinkarnaci bývalé moci alespoň znepříjemnit, když už ne rovnou zabránit. Konečně bychom se mohli z ruského područí osvobodit i psychologicky, napřímit se a stát sebevědomě se vztyčenou hlavou.



Autor: František Kostlán | středa 16.7.2008 23:05 | karma článku: 28.14 | přečteno: 2140x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Politika

Lubomír Stejskal

Politický zázrak

Mám sen. Velký, obtížně splnitelný, vyžadující trpělivost, víru a naději. A také nezměrné úsilí a ovšem i nezbytnou dávku zvláštního druhu štěstí.

20.11.2017 v 10:05 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 9 | Diskuse

Pavel Ďuran

Hradílek ukončil hladovku

Dobrá zpráva! Hladovka někdejšího signatáře Charty 77 a polistopadového ministra vnitra ČR Tomáše Hradílka, kterou držel proto, aby Miloš Zeman podruhé nekandidoval na prezidenta ČR, byla po 17 dnech ukončena.

20.11.2017 v 8:45 | Karma článku: 28.58 | Přečteno: 636 | Diskuse

Marie Jandová

No tak dá Topolánek Dalíkovi milost, no

Vždyť dostal jen pět let za to, že „spáchal zločin podvodu ve stadiu pokusu“. Nebyl odsouzený na doživotí za dvojnásobnou nájemnou vraždu a jeden pokus vraždy, jako Zemanův Kajínek.

20.11.2017 v 8:36 | Karma článku: 12.07 | Přečteno: 401 | Diskuse

Jan Dvořák

Jak nestranický hejtman doběh(ounkova)l bafuňáře ČSSD

Ještě do víkendového jednání nemalá část sociálně demokratického funkcionářstva vkládala naději v to, že novým Zemanem či Paroubkem, který stranu z ubohých sedmi procent pozvedne minimálně na trojnásobek, bude nestraník.

20.11.2017 v 8:30 | Karma článku: 10.39 | Přečteno: 200 | Diskuse

Jan Bartoň

Horáček na Václaváku nepromluvil

Michal Horáček nedostal příležitost promluvit na výročí 17. Listopadu na Václavském náměstí. Tam mohli mluvit jen ti, kteří podle organizátorů mají „kladný vztah k hodnotám tohoto dne“.

20.11.2017 v 8:18 | Karma článku: 20.35 | Přečteno: 474 | Diskuse
Počet článků 96 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3740
Nezávislý publicista, hudebník, spisovatel, spoluautor knihy Příchozí, o životě migrantů. Narodil se 1954 v Praze, kde i žije. Před listopadem 89 pracoval v dělnických profesích, poté hlavně jako novinář a publicista. Byl mj. šéfredaktorem Českého deníku, šéfredaktorem časopisu Parlament, komentátorem Lidových novin a ČRo Regina, televizním dramaturgem diskusních pořadů. Je členem několika občanských sdružení zabývajících se lidskými právy, menšinami a životem dětí v dětských domovech. =============================================== PRO NABÍDKU ČLÁNKŮ V BLOGU KLIKNĚTE, PROSÍM, NA MOU FOTOGRAFII, VISÍCÍ NAD TÍMTO SDĚLENÍM NAHOŘE. ===============================================

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Oblíbené články

Oblíbené knihy

Co právě poslouchám

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.