Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Karel Havlíček Borovský žije! Prozradil to Elvis Presley

29. 07. 2008 8:01:00
Přináším ukázky z mé letošní korespondence s Karlem Havlíčem Borovským! E-mail na něj mi dal Elvis Presley, kterého jsem nedávno potkal v Gracelandu. A co je ještě neuvěřitelnější: Havlíček je stále neuvěřitelně aktuální. Bacha na něj!

Kolegyně blogerka Věra Tydlitátová se nám ve svém dnešním článku Karel Havlíček Borovský a nacionální kýč snaží marně namluvit, že Havlíček zemřel, a že - podržte se, prosím - uplynulo 152 let od jeho úmrtí. Proti této dezinformaci protestujeme a uvádíme vše na pravou míru. (Ve svých dalších tvrzeních má ovšem Věra Tydlitátová pravdu.)

"Potkal jsem ho minulý měsíc u Pacifiku, stál na pláži a plival do moře. Ahoj Karle, co děláš, ptal jsem se jej. Ále, odpověděl mi otráveně, přestěhoval jsem se do Bruselu, a můžu ti říct jen jedno: že já hlupák nezůstal v Brixenu. Havlíček hodně sešel, ale pořád má jiskru v oku. Pošlu ti mejlem jeho fotku, skvěle se mi povedla," sdělil mi Elvis mezi čtyřma očima a dodal: "Karel teď hraje na piano v jednou zapadlým, začouzeným bruselským báru Epigramiada. Chceš na něj mejl?"

Jasně, že jsem chtěl, nač chodit kolem horké kaše. A samozřejmě, že jsem se s panem Borovským spojil. A jistěže mi pan Havlíček odepsal.

Karel Havlíček na fotce Elvise Presleyho

Ale začněme pěkně od začátku. Jak bard Jaroslav Hutka zpívá, byl čas, kdy Karel Havlíček (jakož i později Václav Havlíček) pod vrchostenskou knutou nucen byl rozjímat nad právními aspekty vlastního konání spočívajícího v odporu vůči blbosti lidské, které nazýváno bylo satirou. To se nezměnilo, i dnes takové ironizující veršování nazýváme stejně.

Mají tě v ohrádce, za mříž tě vsadili

andělé z Brixenu, co vzývaj' násilí,

pohádka pro děti, loutkové divadlo,

tahají za nitky, nevyjdou na světlo.

A podle litery "paragraf - šavle"

teď dumej o právu, Havlíčku, Havle,

a podle litery "paragraf - šavle"

teď dumej o právu, Havlíčku, Havle!

Pan Borovský, s nímž jsme si vyměnili něco e-mailů, mi o Hutkově písní napsal: "Výstižné, to mohl napsat jen člověk, který šel v mých stopách a nepostrádal mých zkušeností." A skutečně, písničkář Hutka, stejně jako i umělci další, pobýval ve vyhnanství též drahnou dobu. Pronásledovatelem jeho byl též Alexander, nikoli ovšem rakouský vrchnosta Bach, jalo u Havlíčka, ale prostě jen Alexander, zvaný v odborných kruzích hommo sovieticus. Jiný exulant, básník a písničkář Karel Kryl, hovoří o něm jako o Azbukovi, další vyhnanci jej rovnou poprávu označují za bolševického pohůnka.

"Vážený pane... Jak vás mám vlastně oslovovat? Pane Borovský? Pane Havlíčku?" - byla má první otázka. A první Havlíčkova odpověď: "Říkej mi Karle, Frantíííšku!"

  • Proč ses, Karle, přestěhoval do Bruselu?
  • "Nějak mi ten Brixen nedělal dobře na nervy. Ale tady to také není žádný med, slýchám tu ze všech stran strarou známou modlitbu byrokratů:
  • V hlavě slámu, v srdci kámen
  • dejž nám Bože! - "Staň se! Amen!"

  • Že bys byl euroskeptikem?
  • Naopak. Vždy jsem razil spolupráci:
  • Pomodli se, Čechu,
  • k svatému Vojtěchu,
  • by tě vzaly samostatné
  • národy do cechu.

  • Sleduješ dění ve staré vlasti?
  • Samozřejmě, bez toho bych nemohl být. Živím se sice hrou na piano, epigramy už nejsou tolik populární, ale vztah k mé vlasti si zachovávám stále vřelý.

  • Co říkáš poměrům u nás? Je to ten národ, ta společnost, kterou bys rád viděl?
  • Frantíšku, je to prostě ten samý národ i ta samá společnost, kterou jsem vždy kritizoval i měl rád. Se všemi nešvary i švary. Politici se ve své zaslepenosti starají o vlastní břuch, mnozí jim lozí kamsi... přitom: není jim rovno, maj z toho hovno. Jako třeba tahle justiční mafie okolo případu onoho nenažrance dříve adresou ve vsetínském chlívku. Ti soudci, státní zástupci a ouřadové napřed posloužili politikům a pak si to za ně, alespoň mediálně, i odnesli. Nejen takovým lidem už delší dobu vzkazuji:
  • Nechoď, Vašku, s pány na led,
  • mnohý příklad máme,
  • že pán sklouzne a sedlák si
  • za něj nohu zláme.
  • Oblíbená fráze zní: "Že prý vládnoucí z vyššího stanoviska svého lépe posoudit mohou potřeby země než jiní" Totiž vlastně: že žádný tomu nerozumí jako oni. Ale co je toto vyšší stanovisko? Postav osla třeba ba věž, a bude odtamtud z tohoto vyššího stanoviska ještě méně viděti, než když po ulici chodil.

  • Co bys tedy vzkázal dnešním představitelům vlády a opozice?
  • Topolánkovi:
  • Pokavad se z Čechů kacířství nesmeklo,
  • měli v Čechách nebe a po smrti peklo;
  • co nám Topolánku, osud poslal tebe,
  • máme v Čechách peklo a po smrti nebe.

  • Ovšem jeho snahu o reformy musím ocenit:
  • Na kříž reformátora! - Bar Epigramiada, kde je Havlíček pianistou
  • byla metoda stará.
  • Nyní svět pověsí spíš
  • na reformátora kříž.

  • Paroubkovi
  • Chlubíváš se, a sic podle práva,
  • že jsi všech straníků hlava:
  • jenom to se přymysliti sluší -
  • jaké musí mít ta hlava uši
  • Také tobě, Paroubku, radu dám:
  • nemluv před lidmi o sobě sám.
  • Neboť jest to proti zdvořilosti
  • mluvit o neřádu v společnosti.

  • Je mi ovšem divná i ona snaha změnit třeba i českou ústavu, jen aby mohla být platná Lisabonská smlouva, což je jen již dříve neschválená ostřižená ústava Evropské unie. Často strojí v bibli: ostříhej zákony! Co si bezpochyby advokáti vzali za heslo, a tak když je třeba, ostřihují je a ostřihují. Lidi, jak je vidět, se nechají - až na výjimky - pořád ohlupovat. Nechat schvalovat cosi dokola tak dlouho, dokud to nebude všemi lidmi přijato, nemá s demokracií nic společného. A měnit ústavu kvůli něčemu pro lidi tak bezcennému, není moudré.
  • Mně se, mně se, mně se,
  • mně se všecko zdá,
  • že pan Švarcenberk
  • o ústavu hrá;
  • mně se, mně se, mně se,
  • mně se všecko zdá,
  • že o konštituci hrá...
  • ... Škoda je těch časů,
  • když jsme povstali,
  • když jsme konštituci
  • ve snu dostali;
  • škoda je těch časů,
  • když jsme povstali,
  • že jsme my vás neznali:
  • měli jsme vás znát,
  • na fůru vás dát,
  • za hranice vyjet,
  • tam vás vysypat!

  • To je trochu drsné, vždyť ten dnešní pan Švarcenberk patří naopak mezi politiky, kterých je za co si vážit.
  • No jo, to máš pravdu, Frantíšku, ale mě to takhle prostě skočilo do pera, no. Kdyby pan Švarcenberk s tou Evropou nebláznil právě tímto způsobem, tak by mi to do pera neskočilo. Abych tě uklidnil, z následující kritiky, určené českým politikům, jej vyjímám:
  • Na dar ducha nic nedbejte,
  • hodně díla nadělejte.
  • Pak po smrti na vše lehce
  • orgán ňáký najdou v lebce

  • No, to není příliš originální.
  • A proč by to mělo být za každou cenu orginální?
  • Není nad původnost,
  • každý po ní touží,
  • lidé chodí přes most,
  • to já půjdu louží.

  • Byls vždy velkým kritikem církve. I to přetrvává?
  • Nu ano.. bodejť ne. Vzpomeň si třeba když církev dostala na pár měsíců svatovítskou katedrálu do správy, ihned se začala chovat jako mockrát v minulosti: zavedla poplatky za vstup do toho kostela. To by je Kristus pán hnal svinským krokem.
  • Bůh náš Otec, pro chování
  • deset nám dal přikázání,
  • ale církev, naše Máť,
  • zkrátila je v jedno: Plať!

  • Stále tedy nejsi věřící?
  • Ateistou buď, toť víra jistá,
  • pánbůh sám je také ateista.
  • Ctím a podporuji všechno dobré, nenávidím a pronásleduju všechno darebné: to je moje víra.

  • Často jsi bojoval i s hloupostí hurá slovanství a rusofilství a salónního vlatenectví. Sleduješ to i dnes?
  • No samozřejmě. Jsou to právě tito lidé, kteří svým konáním zesměšňují skutečné vlastenectví.
  • Rusofilům a salónním vlastencům vzkazuji:
  • Kdo na hrobech praotců slavných
  • kalamajku tancuješ
  • a ve čtyřech slovanských hlavních
  • nářečích brebencuješ;
  • kdo piješ kvas a slivovici
  • a chodíš v kozácké čepici:
  • tys bratr náš, tys bratr náš,
  • věř nadělí ti Mikuláš
  • Kdo párky vlastenecké příkrýváš
  • svadební ódou v posteli
  • a velké iliády zpíváš
  • ke cti Žižkově košili;
  • kdo k naší milé české vlasti vždy přirýmuješ slasti, masti:
  • tys bratr náš, tys bratr náš,
  • tu máš věnec, tu máš, tu máš
  • Kdo pro vlast svou rázně a zdárně
  • piješ a jíš a tancuješ
  • a vlasti své v pražské kavárně celý život obětuješ;
  • kdo raděj doma jídáš buchty,
  • než bysi jinde zpíval z kruchty:
  • tys bratr náš, ty jsi kubík,
  • hej hárum, hárum, mik, mik, mik!

  • A také:
  • Kde domov můj?
  • Zákony kde píše vláda,
  • knutou národům přes záda,
  • přirozená práva kde
  • kozák ekšplicíruje,
  • otrok kde jen jeden není,
  • mezi Rusy domov můj!

  • Ještě horší jsou různí extremističtí či radikální pseudovlastenci, kterých rojí se nyní stejně jako před dvěstě lety. Pro ty nemám vlídného slova:
  • Jsem-li Slovan, jsem-li Čech,
  • co se na to ptáte?
  • Jsem-li s vámi, proti vám,
  • což tak o to dbáte?
  • Zde můj pevný úmysl je vysloven:
  • věčně vám chci býti ve všem neroven,
  • a náleží-li jméno "člověk" vám
  • i člověčenství milerád se odříkám.

  • Kolegyně Tydlitátová, seznavše svůj omyl s údajným tvým pohřbem před půldruhým stoletím, zasílá ti mým prostřednictvím pozdravení a pár dotazů. Jestli prý máš stále buldoka Džoka a zda s ním chodíš na hony, jak jsi míval v oblibě ještě v Libenicích. Jestli pořád s oblibou kouříš dobré doutníky, zda vedle piána holduješ i nadále hře na kytaru, kterou jsi vžy bavil celou společnost, a jestli ještě máš podnikatelské ambice. Prý jsi se chtěl svého času zařídit na pěstování řepky a výrobu oleje?
  • To je mnoho otázek najednou, tak alespoň ve zkratce. Doutníkům holduji stále, hraji víc na piano než na kytaru - a bavím návštěvníky našeho baru. Podnikatelské ambice jsem vyměnil za koštérské. Rozpoznat kvalitní víno nebo destilát, to je má meta. I když, dnes je řepka opět v kursu, jezdí na ní automobily. Ale já už na tyhle moderní vymoženosti moc nejsem. Pozdrav ode mne tu dobrou duši Tydlitátovou a vyřiď jí, že se na ni pro to pohřbení nezlobím. Před tím stoletím a půl právě pohřbil jsem Džoka a někdo to tehdy zle překroutil na mne. Ovšem, až jednou pohřbí mě, určitě to nebude na hřbitově.
  • Synku, radím tobě
  • není stejno v hrobě,
  • nedávej se pochovati
  • nikde na hřbitově.
  • Tam nedojdeš slávy;
  • ve způsobu trávy
  • spasou tebe každé léto
  • farářovy krávy.
  • Lépe o samotě,
  • nech si, chlapče, radit,
  • a tam si dej na svém hrobě
  • mladou lipku vsadit.
  • Dobře se pod lipkou
  • budeš, synku, mívat,
  • pěkně ti tam budou na ní
  • zjara ptáci zpívat.
  • Když košatá lipka
  • rozkvete v červenci,
  • budou pod ní sedávati
  • panny i mládenci.
  • Lipka z tebe vsaje
  • toku medového,
  • pilné včelky nasbírají
  • med do úle svého.
  • Dej si, chlapče, radit,
  • pomni na tu slávu,
  • ještě budou hezké holky
  • tebou sladit kávu!

  • Karle, děkuji ti moc za tvůj čas i dobrou vůli. Měl jsi vždy ostré pero, které nám pomáhalo uzřít věci takové, jaké jsou, věřím, že ti to vydrží.
  • Také doufám. A komu se to nelíbí:
  • Bodne-li tě žihadélkem včela,
  • vlož na ránu hned
  • její vlastní med:
  • bodne-li tě epigramská střela,
  • vlož na ránu - prostředek máš jistý -
  • chumáč vlasů z epigramatisty.

Čest jeho životu!

Havlíčkův boj s lidskou hloupostí, s nenažraností a zhůvěřilostí pánů, s politikařením a malostí rakouských mocných, se zkostnatělostí mocných církevních prelátů, ovšem i s ideologizací myšlení těmi, kteří si tak rádi hrají na vlastence, je vpravdě heroický. Čest jeho životu!

  • Jehly, špičky, sochory a kůly
  • stesal, skoval, zostřil, sebral kvůli
  • vojně s hloupostí a zlobou místo šavel
  • Borovský Havel


Pozor!!! Pozor!!!

Čtěte skvělou analýzu kolegyně blogerky Věry Tydlitátové, kterak si nacionalisti neprávem Havlíčka uzurpují:

Karel Havlíček Borovský a nacionální kýč

Foto KHB: Elvis Presley

Foto baru Epigramiada: Karel Havlíček Borovský

Autor: František Kostlán | úterý 29.7.2008 8:01 | karma článku: 11.69 | přečteno: 2779x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Společnost

Jaroslav Herda

Dementi!

Mohou splnit naše očekávání? Mohou nás pozitivně překvapit? Obávám se, že ne. Zdá se, že slova byla napsána po zralé úvaze a řádně a pečlivě doložena.

21.11.2017 v 18:29 | Karma článku: 9.66 | Přečteno: 486 | Diskuse

Pavel Vávra

Sex je motor, sex je zbraň.

Posouváním a znejasňováním hranic "přípustného" ničíme možnosti pro seznamování, ale také ničíme motor lidské civilizace a lidství tím, že "přiléváme do benzínu vodu". A dříve nebo později se ten motor zadře.

21.11.2017 v 18:05 | Karma článku: 17.77 | Přečteno: 417 | Diskuse

Tomáš Flaška

Měli bychom být za invazi v roce 1968 vděční

"Československo by mělo být Sovětskému svazu za rok 1968 vděčné: historie pražského jara." Tento článek vyšel v den návštěvy prezidenta Zemana v Rusku na serveru Zvezda.

21.11.2017 v 16:09 | Karma článku: 37.67 | Přečteno: 1180 | Diskuse

Jiří Turner

Konverze od ateismu k ateismu

Moudrost náboženství by měla patřit celému lidstvu, i těm nejracionálnějším z nás, a zasluhuje, aby si jí i její největší odpůrci zaobírali. Náboženství je příliš užitečné a vlivné, než aby se mohlo zcela přenechat věřícím.

21.11.2017 v 15:23 | Karma článku: 12.84 | Přečteno: 479 | Diskuse

Alena Kulhavá

Jak fakenews a nepravdy ovlivňují nejen výsledky parlamentních a prezidentských voleb v ČR

Pravda zvítězí platí skutečně až při pohledu tváří tvář smrti a někteří i to obejdou a pak je otázka, co prožívají potom (pokud vezmeme zkušenosti různých náboženství pouze jako teoretické možnosti). Je odpovědnost na politicích?

21.11.2017 v 14:31 | Karma článku: 14.47 | Přečteno: 673 |
Počet článků 96 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3740
Nezávislý publicista, hudebník, spisovatel, spoluautor knihy Příchozí, o životě migrantů. Narodil se 1954 v Praze, kde i žije. Před listopadem 89 pracoval v dělnických profesích, poté hlavně jako novinář a publicista. Byl mj. šéfredaktorem Českého deníku, šéfredaktorem časopisu Parlament, komentátorem Lidových novin a ČRo Regina, televizním dramaturgem diskusních pořadů. Je členem několika občanských sdružení zabývajících se lidskými právy, menšinami a životem dětí v dětských domovech. =============================================== PRO NABÍDKU ČLÁNKŮ V BLOGU KLIKNĚTE, PROSÍM, NA MOU FOTOGRAFII, VISÍCÍ NAD TÍMTO SDĚLENÍM NAHOŘE. ===============================================

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Oblíbené články

Oblíbené knihy

Co právě poslouchám

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.