Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Romale, zakládejte domobrany proti pogromům

20. 10. 2008 7:00:00
Podle ministra Ivana Langera je v pořádku, že nacisti a fašisti mají své polovojenské organizace. Není tedy důvod, abyste je neměli i vy. Stát evidentně ztrácí schopnost a vůli chránit vás před pogromy. Braňte se tedy sami. Na sebeobranu má každý právo.

Neodvolatelný liberál ve službách mafiánů, nácků a fašounů

Spící muž, ministr vnitra Ivan Langer, je opravdový liberál. Dopřává všem zasloužených svobod. Například svému známému mafiánovi Kutalovi (kauza LTO) či podnikateli Sekyrovi, který byl ve spojení s kmotrem podsvětí Mrázkem. Nebo nacistické Dělnické straně a nástupkyni českých fašistů Národní straně. Zatímco prvním jmenovaným dodává svým přátelstvím s nimi na důvěryhodnosti či za jejich zájmy přímo lobuje ve vládě a v bance, druhým dopřává svobody vpravdě absolutní. Ať už udělají nacističtí či fašističtí primitivové cokoli, Langer ihned přispěchá se svým naučeným heslem: Je to jen další kapka vedoucí k rozpuštění této strany.

Takových kapek už ovšem dávno nakapala plná vana, ba dokonce už i na podlahu přetéká přes okraj. A Langer? ... Opět vypráví svou ohranou pohádku o kapkách. A náckové s fašouny se díky tomu všem a všemu vysmívají. Kvůli faktické nečinnosti policie a některých městských a obecních úřadů během nacistických a fašistických provokací v poslední době se tito extremisti cítí dost bezpečně na to, aby své akce proti Romům a Židům stupňovali.

Není pochyb o tom, že Ivan Langer se nikdy neměl stát ministrem vnitra, právě tak jako je jasné, že by měl být promptně ze své funkce odvolán (stejně jako zcela neschopný policejní prezident). Byla to i neschopnost premiéra Mirka Topolánka přiznat, že si některé spolupracovníky nevybral dobře (vedle Langera a Dalíka například i ministra Řebíčka), která vedla k tristní porážce jeho strany ve volbách.

Pogrom

Při sobotní akci Lidových milic Dělnické strany v Litvínově nešlo o to, že nacisti svou akci neohlásili, ale o to, že tam přijeli vybít svůj vztek, svou nenávist na nevinných lidech. Nešlo o nic menšího než o organizovaný pogrom na Romy, který zůstává bez jakéhokoli náznaku či snahy o potrestání jeho organizátorů. Policie nic takového ani nedeklarovala, evidentně bere snahu o zmlácení a zastrašování Romů jako přestupek.

Policie v jednom selhala i při tomto zásahu: podcenila míru agresivity, taktiku a počet účastníků akce. Na náměstí v centru Litvínova byla zpočátku dokonce jen přibližně polovina policistů oproti počtu extremistů. (Podle Ondřeje Cakla, který dlouhodobě monitoruje neonacistické akce přímo na místě, dorazilo do Litvínova okolo čtyřset nácků). Další policejní vozy přijely nejdřív po půlhodině, některé ještě později. Kvůli tomu mohli náckové protrhnout policejní kordon a vydat se po skupinkách směrem k Janovu. Zde opět byl policistů i techniky nedostatek, takže část nacistů obešla policejní zátarasy a dostala se až téměř ke zde shromážděným Romům. Policie zasahovala v poslední chvíli před střetem.

Domobrany by se měly organizovat

Extremistických akcí, kde policie selhala či programově nezasáhla (přičemž přihlížení porušování zákonů říká "taktika"), je bezpočet, nemá smysl je vyjmenovávat. Takové akce, na nichž policisté skutečně chránili zákon proti jeho porušování, by se daly spočítat na prstech jedné ruky. Langer, který je za policii odpovědný, ovšem nechává nácky i fašouny v klidu i jinak. Trpí jim založení polovojenských organizací, které vysílají hlídky do míst, kde žijí Romové. Litvínovští Romové jako první pochopili, že stát toleruje náckům a fašounům porušování zákonů a zřídili první regulérní domobranu. Ta před dvěma týdny vyhnala z Janova dvanáct hlídkujících nácků a v sobotu byla připravena se extremistům postavit.

Je ale přeci jen lepší tyto domobrany organizovat a cvičit - může se tak předejít různým násilným excesům ze strany jednotlivců. Organizovaná jednotka, která podléhá příkazům a je pod kontrolou, se může bránit přiměřeně - a skutečně bránit, nikoli jako první útočit. Proto by bylo lepší v místech, kde žije více Romů pohromadě, vytvářet domobrany organizované, které nebudou během zásahů porušovat zákon.

Samozřejmě by byla mnohem lepší situace, kdy by Romové nebyli nuceni domobrany zřizovat, protože stát zakáže jak polovojenské jednotky politických stran, tak přímo Dělnickou i Národní stranu. Důvodů k tomu je dostatek. To ovšem od Langera nečekejme. Jeho specifický druh liberalismu se netýká Romů ani dalších menšin. Jinak řečeno: Když někdo takto "zjevně skrytě" fandí nacistům a fašistům jako Langer, těžko od něj lze očekávat, že se zároveň postaví za jejich oběti.

Khamoro andre vodi

Napsal mi přítel, Janko Horváth, romský básník, člen obce spisovatelů ČR, o svých pocitech z událostí v Litvínově, kde žije. Během začátku útoku nacistů na Janov se vracel z práce. Domů nedorazil, protože policisti se rozhodli pustit napřed cestou k jeho domu nacisty (sic!):

Ráno jsme jeli do práce, společně s mými třemi syny, neboť bez práce nejsou koláče... Skončili jsme kolem 16. hodiny a jeli jsme domů. Najednou volá manželka z Janova: "Nejezděte, u nás fašisti hážou zápalné láhve, bojíme se..." Přesto jsme jeli, avšak vjezd do Janova byl zablokován policisty a na otázku, proč nás nepustí domů, odpověď: "Až projdou tamti s průvodem / čti fašisti /, pak vás pustíme." Kroužíme kolem, v Litvínově nevidíme romské, ani gádžovské duše, všichni jsou schovaní se strachem o holej život. Jedeme kolem nádraží - skupinky či spojky českej nacistů... čekaly na své soukmenovce, aby "vyčistili Janov" a "potrestali Cikány" za to, že vůbec existují...

Konečně se můžeme vidět s rodinou, vystrašenou na smrt. Žena na infarkt, v synových dětských očích vidím strach a otázky: "Tati, proč nás bílí nemají rádi? Tati - proč gádžové mlátěj Romy? Vždyť se učím na jedničky, mám i český kamarády, choděj k nám domů na počítač..."
Nemám slov, slzy mně tečou po mý snědý tváři. Zároveň mnou cloumá vztek - kdo má právo někoho učit, převychovávat a měnit k obrazu svému? Jakým právem česká společnost ponižuje Romy, občany dle zákonů této země, kde jsme se narodili?! Mám odpracováno cca 30 roků poctivé práce v jedné strojírenské firmě, v romských hnutích, v tisku, ve státní správě, ve školství atd. Kdo je špínou a vředem této společnosti... ? Včera to celý národ viděl na vlastní oči - pre peskere jakha.

Ještě se někdo s kapkou citu diví, že Romové odsud utíkají do Kanady a dalších zemí? Ještě se někdo se zdravým rozumem diví, že Romové jsou připraveni bránit se sami?

Přes všechnu tu zjevnou nespravedlnost není Janko Horváth hnán záští, nýbrž právě naopak, přesně v duchu romského přísloví Lačho lav feder sar maro (dobré slovo je lepší než chleba):

Všem lidem bez rozdílu jen tolik: Romové jako národ nikdy a nikomu nevyhlásili válku, nikdy a nikomu nezcizili území ani ho neokupovali. Romský národ má velké srdce - baro romano jilo, avšak darma čakra praví: I to kolo je kulaté, jednou jsme dole, jednou nahoře. Není dne, po němž by nepřišla noc, není noci, po níž by nepřišel den. Všem dobrým lidem přeji khamoro andre vodi - slunci v duši.

I já přeji totéž všem dobrým lidem, což se samozřejmě netýká nácků, fašounů, různých druhů bolševiků a všech, kteří tyto extremisty ochraňují. Dobrý člověk se narozdíl od nich řídí další romskou moudrostí: Ma dikh pre amari morči, dikh pro amaro jilo (nekoukej na naši barvu kůže, koukej na naše srdce).

Janko, drž se, jsme s tebou! Romové opatrujte se, jsme s vámi!


Související články Věry Tydlitátové, Patrika Bangy a moje:

Chyba, pane Vandasi, zásadní politická chyba!

Pane ministře Ivane Langere, rozpusťte Dělnickou stranu!

Spontánní demo vepřových mozků

Romové jako cesta k politické moci?

Jak snadno se dá manipulovat veřejným míněním, když jde o Romy

Kdo a proč ochraňuje nacisty?

Vejdete se mi na záda pí. předsedkyně?

A ještě pořád bude někdo tvrdit, že to nejsou náckové?

Proč je důležitá politická korektnost

Náckové řvali Židi do plynu. Starosta Strobach z ODS opět nezasáhl

Ulička hanby

Jak neonacisti ke štěstí přišli

Již nikdy holocaust

Bourání mýtů: Romové kradou aneb Dějiny manipulace

Autor: František Kostlán | pondělí 20.10.2008 7:00 | karma článku: 17.70 | přečteno: 3043x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Společnost

Vojtěch Mišák

Mně je v mé sociální bublině dobře!

Na povolební debatě na naší univerzitě padl jeden zajímavý dotaz. Kolega se přítomných panelistů zeptal, co on sám může udělat pro to, aby v příštích volbách nezvítězily populistické a xenofobní strany.

20.11.2017 v 8:51 | Karma článku: 10.32 | Přečteno: 466 | Diskuse

Ondřej Šebesta

Teror se přivalil do Prahy

Je to neúcta k zákonům, která je u nás obvyklá počínaje nejvyššími místy, je to náš sklon k pragmatismu, což je pouze hezké slovo pro vyčůranost. Děláme prostě jen to, co je pro nás dobré, poskytuje výhodu, či odvrací diskomfort.

20.11.2017 v 7:00 | Karma článku: 9.88 | Přečteno: 728 | Diskuse

Luboš Chott

Chodím městem a dívám se za vrata aneb Kavárníkovy klavírní ňamky…

Už je to drahně let, ale přesto si živě pamatuji, jak mě iritoval název cukrárny ŇAMŇAM. Byla na Kladně už za první republiky a pro cuc na kládě si do ní chodil i můj táta. A vždycky to byla prostě CUKRÁRNA a žádné ňamňam, ale...

20.11.2017 v 4:25 | Karma článku: 8.64 | Přečteno: 155 | Diskuse

Stisk Studentský deník

Povinná praxe je pro studenty zátěž. Nemám čas ani na osobní život, říká studentka

Během svého studia musí vysokoškolští studenti některých oborů absolvovat neplacenou školní praxi. Ta je ale časově náročná, a studenti si tak často nemohou dovolit vlastní zaměstnání nebo nestíhají plnit školní povinnosti.

20.11.2017 v 0:07 | Karma článku: 5.83 | Přečteno: 987 | Diskuse

Zuzana Palečková

Katolička ze mě už asi nebude

Asi mám hodně zkreslené představy o úloze katolické církve ve společnosti. Co se zdálo jako slibná budoucnost za pana arcibiskupa Tomáška se teď ztrácí v nedohlednu. Církev svoji budoucnost holt vidí někde úplně jinde...

19.11.2017 v 21:51 | Karma článku: 14.12 | Přečteno: 612 | Diskuse
Počet článků 96 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3740
Nezávislý publicista, hudebník, spisovatel, spoluautor knihy Příchozí, o životě migrantů. Narodil se 1954 v Praze, kde i žije. Před listopadem 89 pracoval v dělnických profesích, poté hlavně jako novinář a publicista. Byl mj. šéfredaktorem Českého deníku, šéfredaktorem časopisu Parlament, komentátorem Lidových novin a ČRo Regina, televizním dramaturgem diskusních pořadů. Je členem několika občanských sdružení zabývajících se lidskými právy, menšinami a životem dětí v dětských domovech. =============================================== PRO NABÍDKU ČLÁNKŮ V BLOGU KLIKNĚTE, PROSÍM, NA MOU FOTOGRAFII, VISÍCÍ NAD TÍMTO SDĚLENÍM NAHOŘE. ===============================================

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Oblíbené články

Oblíbené knihy

Co právě poslouchám

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.