Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Žvanivost jako projev primitivismu: Samozřejmost násilí

5. 12. 2008 8:00:00
Díl pátý: V dubnu 2002 devatenáctiletý mladík na gymnáziu v německém Erfurtu postřílel sedmnáct lidí, většinou učitelů, a další zranil. Pak spáchal sebevraždu. Jediným důvodem k tomu byl prý fakt, že měl opakované problémy se složením maturity.

Po celém světě se v devadesátých letech i v novém století odehrálo hodně podobných tragédií, z toho dvanáct většího rozměru. Z nich pak mladí lidé mají na svědomí polovinu. Nepřejme si to, ale totéž se dříve nebo později může týkat i České republiky. Už dnes si naši učitelé stěžují, že násilí ve školách strmě stoupá. Fyzická napadení učitelů žáky není ani u nás nijak výjimečné. Bohužel.
Odkud se v mladých lidech bere ta potřeba řešit své problémy násilím, a to násilím neodvolatelným? Berlínský dětský psycholog Uwe Lindemann k tomu říká, že v okamžiku krize je pro mladého člověka život příliš komplikovaný. A pokud nenajde oporu, jedná zkratkovitě. Anonymita a lhostejnost současné společnosti vytvářejí podle něj předpoklady pro tyto hrůzné činy. Co se však za tímto jednoduchým psychologickým vzorcem skrývá? Dvacáté století přeci nebylo méně anonymní a lhostejné než je století jedenadvacáté. A podobné problémy měli přece mladí lidé vždy, v jakékoli éře. Mnohokrát nezvládli některou z důležitých životních situací, mnohokrát při tom jednali zkratkovitě, protože nenašli žádnou oporu. A přece je to dříve nevedlo (alespoň ne v tak zjevné míře) k vraždění nevinných v době míru. V čem je tedy jiná anonymita a lhostejnost současné společnosti oproti těm minulým? Možná, že je to takto:

  • Více než dříve je myšlení normálních lidí náchylné k ideologizaci (ideologické subkulturní skupiny - neonacisti, "národovci" – ultrakonzervativci, anarchisti a další levičáci apod.), anonymita davu (stáda) více než dříve umožňuje mladým lidem vyznávat věci dříve nepřijatelné. Jen pro příklad: ve dvou zemských parlamentech v Německu již zasedá nacistická strana, pravicoví extremisté jsou v parlamentě a střídavě i ve vládě v sousedním Rakousku, další extremisti rapidně sílí v Maďarsku, v Rusku, na Slovensku, ve Francii, a dalších zemích. A nejde jen o strany extremistické, ale i o to, že strany doposud demokratické přijímají v rámci svého populismu extremistická řešení zhusta za svá.
  • Okolní svět dává mladým lidem nebývale mnoho neblahých příkladů, že spory se dají (mají) řešit nekomplikovaným, primitivním způsobem, včetně řešení násilného. Takových příkladů je nepřeberně. Stačí byť i jen zdálky vnímat třeba rostoucí terorismus, úmyslně provázený nesplnitelnými požadavky. A některé naše psavce, intelektuály či pedagogy, kteří jsou ochotni v rámci svého antiamerikanismu teroristům tak či onak přikyvovat či tento způsob násilnického uvažování a jednání dokonce dávat za vinu Američanům. Takto uvažující intelektuálové, kterým násilí vadí mnohem méně, když nějak vyhovuje jejich vlastní ideologii, krom jiného i učí naše děti na středních a vysokých školách.
  • Prostřednictvím médií vstupuje násilí - spojené s absolutní neústupností - více než v minulosti do našeho života a uvažování. A pseudoumění, včetně novodobé náhražky architektury, prostřednictvím výše zmíněného hrubého zjednodušování tento trend stvrzuje. Zkrátka: náš svět se více než dříve sám stává producentem primitivity, která je - také na rozdíl od dřívějška - brána jako cosi samozřejmého, jako běžná součást života.

Ne, že by v tom mladí lidé byli nevinně, je však třeba si uvědomit, že jejich sklon k násilí, ke stádnosti, jejich odklon od individualismu ke kolektivistickému třeštění, jejich nemohoucnost přemýšlet samostatně a sklon přebírat zjednodušující ideologické konstrukce... že to vše je i naším dílem i dílem předchozí generace. Ve světě čím dál více zamořovaném primitivismem se mladí lidé orientují pochopitelně hůře než lidé s více životními zkušenostmi.


Poučení: Sebevražedný atentátník se tě nechce optat na cestu k pyrotechnikům.

Poučení z vývoje: Rasisti jsou lidé uvažující pouze polovinou mozku. A sice tou bílou.

Poučení z krizového vývoje: Výchova mladých lidí je pokračováním války jinými prostředky.



  • Čtěte první díl: Žvanivost jako projev primitivismu: Janové Křtitelé a libido
  • Čtěte druhý díl: Žvanivost jako projev primitivismu: Hodnoty a ego
  • Čtěte třetí díl: Žvanivost jako projev primitivismu: Génius a podvlíkačky
  • Čtěte čtvrtý díl: Žvanivost jako projev primitivismu: Povrchnost médií

  • Autor: František Kostlán | pátek 5.12.2008 8:00 | karma článku: 9.19 | přečteno: 1764x

    Další články blogera

    Tato rubrika neobsahuje žádné články...

    Další články z rubriky Společnost

    Hana Rebeka Šiander

    Iniciativa „Me Too“ a moje osobní zkušenosti se sexuálním obtěžováním

    Na začátku byl odhalený skandál amerického producenta Harveyho Weinsteina a následovala iniciativa „Me Too“ odhalující sexuální obtěžování žen po celém světě. I já jsem to zažila, nesčetněkrát. Toto je moje otevřená zpověď.

    23.10.2017 v 14:48 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 2 | Diskuse

    Václav Vít

    Povolební nedojedky.

    Vlastně si můžeme blahopřát . Politici z povolání půjdou do víceméně zaslouženého důchodu. Zeman se na konci své kariéry (doufejme!) pokusí zcela proti svému zvyku sjednocovat.

    23.10.2017 v 12:54 | Karma článku: 4.57 | Přečteno: 204 | Diskuse

    Jaroslav Čejka

    Je Babiš nový Berlusconi, anebo dokonce Hitler?

    K Berlusconimu přirovnávají Andreje Babiše hlavně jeho oponenti z řad politiků a novinářů a k Hitlerovi jeho nepřátelé z řad do jisté míry anonymních diskutérů na sociálních sítích a blogerů. Ale proč? Jaké k tomu mají důvody?

    23.10.2017 v 11:58 | Karma článku: 12.48 | Přečteno: 311 |

    Karol Wild

    Antisystémový Babiš

    Termínem antisystémová strana se dnes označuje především hnutí ANO. Pomiňme ostatní, které jsou takto označované a zůstaňme u ANO.

    23.10.2017 v 10:15 | Karma článku: 12.96 | Přečteno: 396 | Diskuse

    Tomáš Zdechovský

    Teroristé, migranti a kriminálníci brzy zaplaví celou Českou republiku

    Od mnoha lidí slyším a čtu při diskusích na sociálních sítích, jak je to v Česku hrozné, jak se prý bojí večer vycházet na ulici a jaký mají strach z migrantů, kteří nás brzo zaplaví na základě Kalergiho plánu...

    23.10.2017 v 9:10 | Karma článku: 19.08 | Přečteno: 1579 | Diskuse
    Počet článků 96 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3738
    Nezávislý publicista, hudebník, spisovatel, spoluautor knihy Příchozí, o životě migrantů. Narodil se 1954 v Praze, kde i žije. Před listopadem 89 pracoval v dělnických profesích, poté hlavně jako novinář a publicista. Byl mj. šéfredaktorem Českého deníku, šéfredaktorem časopisu Parlament, komentátorem Lidových novin a ČRo Regina, televizním dramaturgem diskusních pořadů. Je členem několika občanských sdružení zabývajících se lidskými právy, menšinami a životem dětí v dětských domovech. =============================================== PRO NABÍDKU ČLÁNKŮ V BLOGU KLIKNĚTE, PROSÍM, NA MOU FOTOGRAFII, VISÍCÍ NAD TÍMTO SDĚLENÍM NAHOŘE. ===============================================

    Seznam rubrik

    Oblíbené blogy

    Oblíbené stránky

    Oblíbené články

    Oblíbené knihy

    Co právě poslouchám

    více


    Najdete na iDNES.cz

    mobilní verze
    © 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
    Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.